Jako první zmínku o chřestu můžeme považovat staroegyptskou fresku vytvořenou 3000 let před Kristem, na níž je tato zelenina obětována egyptským bohům.
Šlechtická historie chřestu
Ostatně lahodnost chřestu si vychutnávali egyptští faraoni, římští císaři i další evropští vládci. V období antiky byl chřest na vrcholu své slávy. Řekové i Římané si jeho šťavnaté chuti po hrášku užívali celou sezonu a v době mimo ní používali chřest sušený vysoko v Alpách. Pochvalně se ke chřestu vyjadřoval i antický doktor Galén, který jako první popsal účinky této zeleniny jako ozdravné a pročišťující. Chřest byl znám též Syřanům a na území dnešního Španělska. Bohužel po pádu Římské říše na stovky let upadl do zapomnění a z trhů jej vytlačila levnější a dostupnější zelenina. Na výsluní se opět dostal chřest během středověku a okolo roku 1469 byl již vcelku běžně pěstován ve francouzských klášterech. Král Ludvík XIV., zvaný Král Slunce, si jej oblíbil natolik, že nechal postavit skleníky, z kterých veškerá produkce putovala výhradně na jeho dvůr. Též známá milenka krále Ludvíka XV, Madame de Pompadour, si nedokázala představit žádnou velkolepou hostinu bez chřestu, kterému přezdívala kvůli falickému tvaru „špičky lásky“. Následně se popularita chřestu opět začala šířit Evropou, když se roku 1538 objevil v Anglii a o čtyři roky později i v Německu. Nakonec i opožděně v Americe kam se dostal až 1850. Silnou základnu měl chřest též na území dnešní České republiky, a to na Mělnicku.
Renesance chřestu
Již v době Rakouska – Uherska měl český chřest mezinárodní věhlas, byl známkou nejvyšší kvality a mluvilo se o něm jako o „bílém zlatu“. Během První republiky se vyvážel i do Francie, kde svého času měl světoznámou pověst, jíž se vyrovnalo snad jen plzeňské pivo. Tento jeho věhlas téměř zašlapalo do země 40 let totality, kdy získal nespravedlivě reputaci lahůdky buržoazie. Skutečnost byla ovšem taková, že socialistické zásobování nebylo schopno sklizený chřest dostatečně rychle distribuovat k zákazníkům a chřestová pole byla proto zlikvidována. „Pokud se chřest nezkonzumuje do týdne od sklizně, ztrácí se jeho kvalita i chuť,“ říká Jan Charvát, jehož firma Český chřest tuto plodinu opět přivedla v Česku do podvědomí a způsobila mu doslova znovuzrození. „Navíc se musí sklízet ručně, to je náročná a zdlouhavá práce, což za komunistů též prodlužovalo distribuci,“ dodává Charvát. Až po sametové revoluci se chřest pomalu vracel na česká pole, ale paradoxně ne díky zdejším lidem, ale holandským pěstitelům, kteří obnovili pěstování chřestu na Mělnicku. „Chřest vyžaduje pro svůj růst nejen správné klima, ale též specifickou půdu, lehkou a písčitou. Na světě není moc míst, kde by byla a právě takovou máme u nás v Hostíně u Vojkovic“ prozrazuje soudobý pěstitel Charvát, který se ke své současné branži dostal vcelku náhodně. Jako obchodník odebíral chřest od Holanďanů, ale jejich firma řízením osudu ukončila činnost a hrozilo, že Česko o svůj chřest znovu přijde. Jediná možnost jak celou situaci zachránit bylo převzít farmu s chřestem a zachovat produkci. A to také Jan Charvát udělal. Letos k němu přibyde i pravý český křen! „Dříve se v Čechách pěstoval malínský křen, ale po revoluci všechno zmizelo," připomněl Deníku Jan Charvát. Firma tedy český křen navrací do české půdy a již první rok sklízí nejen hojnou úrodu, ale také pozitivní ohlasy: „Lidé si křen oblíbili a pravděpodobně se zásoby vyprodají dříve, než se na prodejny dostane další várka," uvedl mluvčí firmy.
Látky a minerály v chřestu
Vitamíny C, D, E, B6, B12;
Karoten, Thiamin,
Riboflavin;
Voda 91,4%;
Bílkoviny 2,9%;
Cukry 1,9%;
Vláknina 1,7%;
Tuky 0,6%;
Dusík 0,5%;
Mastné kyseliny 0,4%
Chutný lék
V současnosti putuje velká část produkce na stoly gurmánů v Holandsku a Německu, které patří mezi největší světové konzumenty. Skvělou zprávou je, že si tato „superpotravina” stále více nachází cestu nejen na stoly našich fajnšmekrů a vyznavačů zdravého životního stylu, ale i běžných rodin a domácností. Chřest je totiž významným zdrojem vitamínů, přírodních antioxidantů a minerálů. „Například šest výhonků obsahuje 135 mikrogramů folátů, které významně snižují obsah kyseliny listové v těle, jsou také důležité pro těhotné ženy, protože chrání plod matky proti poruchám nervového systému. Též se objevily studie potvrzující, že lidé, kteří zemřeli na Alzheimerovu chorobu, měli extrémně nízké nebo nulové hodnoty folátů, jiné výsledky výzkumů svědčí o tom, že velké množství draslíku v těle může snížit ztrátu vápníku. Zejména zelený chřest je rovněž dobrým zdrojem vitaminu C, který pomáhá produkovat a udržovat v těle kolagen, základní stavební hmotu pojivových tkání. Též obsahuje močopudně fungující látky a lze jej díky vláknině použít jako projímadlo. A to není všechno, pokud někdo trpí na dnu, měl by konzumovat šťávu či vývar z chřestu, protože velmi dobře rozpouští kyselinu močovou,“ prozrazuje dlouhou výčetku pozitivních účinků chřestu na lidské tělo Charvát. Je jasné, že „špargl", jak se chřestu lidově říká, by měl být součástí běžného jídelníčku každého člověka. Pravda, jeho cena není nejnižší, nicméně sezona chřestu začíná v druhé polovině dubna a končí v druhé polovině června, tradičně 24. června na svátek sv. Jana. Nejde tedy o celoroční záležitost, tudíž párkrát do roka si v sezoně zeleninu bohů může dopřát snad každý.
A tady malá ukázka z mělnických polí:
Zdroje: ceskychrest.cz, denik.cz, britishfoodhistory.com
