Smrt filozofa
Byla Sokratova smrt sebevražda? Řecký filozof Sokrates byl jednou z ústředních postav západní filozofie, tak důležitý, že antičtí myslitelé před ním jsou dnes obecně shrnováni jako předsokratici. Jeho konec byl legendární, v roce 399 př. n. l. ho lidový soud v Athénách odsoudil k smrti za náboženskou svatokrádež a špatný vliv na mládež. Odmítl možnost zachránit se útěkem do vyhnanství a raději třicet dní po rozsudku sám vypil pohár vývaru z bolehlavu.
Panovnice a její milenec
Její krása byla legendární, její život a smrt jsou kapitolou v každé učebnici dějepisu. Kleopatra, poslední panovnice egyptské faraonské dynastie, byla uctívána i nenáviděna nejmocnějšími muži své doby. Svého milence, triumvira Marka Antonia vehnala do války s Oktaviánem, jež skončila nevalně. Poražený Markus Antonius si po návratu do paláce v domnění, že Kleopatra již nežije, vrazil meč do břicha.
Portrét Kleopatry
Skonal v náručí krásné Kleopatry, jež byla sice uvězněná ve vlastním paláci, ale ještě naživu. Aby unikla zajetí a nebyla v Římě předváděna jako válečná kořist, vzala si i Kleopatra život, ovšem ne tak brutálně jako Markus Antonius. Podle řeckého historika Plutarcha se nechala v lázni uštknout smrtelně jedovatou kobrou.
Krvelačný císař
Není divu, že se římský císař Nero obával o vlastní život. Jeho vláda je spojována s tyranií a extravagancí, neváhal nechat popravit ani vlastní matku, manželku nebo adoptivního bratra. Nakonec se proti němu vzbouřili místodržitelé několika provincií a senát ho prohlásil za veřejného nepřítele. Když ho opustila i jeho garda, zachvátila císaře panika a v přestrojení se zoufale snažil uprchnout z města. Marně, poznali ho i ve starém plášti a on si v náhlém pohnutí mysli bodl dýku do krku. Zanechal tak na místě i v dějinách obrovskou krvavou stopu. Sám se považoval za umělce a jeho poslední slova údajně byla: „https://www.instagram.com/p/B_u9hJWjcK3/“
Slepý hrdina
Český král Jan Lucemburský, otec Karla IV. patřil k největším rytířům pozdního středověku. Přestože České království přebíral v neklidném období, ukázal se být nesmírně schopným panovníkem, který si dovedl zjednat pořádek. A i když byl postižen dědičnou krátkozrakostí, nevyhýbal se žádné bitvě. Osudnou mu byla bitva u Kresčaku, při které se nechal odvést dvěma pobočníky na koni do středu boje, v podstatě úplně slepý.
„Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal,“ prohlásil údajně padesátiletý Lucemburk před bitvou. I když se bil jako lev, jeho tělo bylo nalezeno mrtvé. Jeho doboví letopisci jeho čin opěvovali jako rytířský, dnešní historici považují jeho hrdinskou smrt v podstatě za okázalou sebevraždu.
Pohádkový král
Bavorský král Ludvík II. usedl na trůn jako zasněný osmnáctiletý mladík. Miloval umění a umělce a od panování utíkal do samoty. Vysnil si a za nemalé státní peníze nechal vystavět pohádkové zámky, jako je například Neuschwanstein. Jeho výstřednosti a neochota vládnout vyvolala obavy o jeho duševní zdraví, až skončil prohlášen za duševně chorého.
Vlády se ujal jeho strýc a Ludvík byl internován na zámku Berg pod dohledem psychiatra. Po jedné společné zdravotní procházce k jezeru našly na hladině dvě bezvládná těla. Tento případ dodnes budí emoce a množství spekulací, s největší pravděpodobností se bývalý král vrhl do chladné vody se záměrem ukončit svůj život a svého psychiatra ve smrtelném zápase strhl sebou.
Šílený malíř
Že si geniální malíř Vincent van Gogh uřízl vlastní ucho, je veřejně známý fakt. To byl však jen kousek umělcova trápení. Původně van Gogh k sobě pozval dalšího kolegu Paula Gouguina s myšlenou, že se budou navzájem inspirovat, prakticky však nebyli schopni společně žít ani tvořit. Van Gogh si v návalu zuřivosti uřízl kus levého ucha, Gauguin odjel, ale van Gogha nadále trápily halucinace a bludy.
Skončil v ústavu pro nervově choré, jeho léčby byla prohlášena za úspěšnou a po propuštění se dokonce nastěhoval do venkovského sídla svého psychiatra. Tam namaloval desítky obrazů, včetně portrétu doktorovy dcery, s níž měl proti vůli jejího otce poměr. Po hádce z bratrem jednoho rána odešel na procházku a vrátil se se střelným poraněním na hrudi, kterému po dvou dnech bolestí podlehl. Okolnosti případu nebyly sice zcela jasné, ale s ohledem na život a psychické problémy umělce, jenž za svého života prodal jen jeden jediný obraz, je považován za sebevraždu.
