Město na Volze má logické pojmenování Volgograd (grad je rusky město). Jenže při svém založení, původně jako „pouhá“ pevnost, neslo jméno odkazující nikoliv na Volhu, ale řeku Caricu, která tam má s Volhou soutok.
Volgograd na Volze
Pevnost na soutoku Volhy a Caricy měla hlavní účel bránit nestálou hranici carského ruského impéria před nájezdy nomádů z jižních stepí. S těmi mělo Rusko z minulosti bohaté zkušenosti, takže pevnost založená roku 1584 nabízela ubytování i úkryt vojenské posádce. Později se město, které se kolem pevnosti rozrostlo, stalo důležitým přístavem na Volze, ta je v těchto místech dost mohutná na to, aby se po ní mohly plavit mohutné nákladní lodě s hlubokým ponorem.
Přístav z města udělal extrémně strategické místo, kde se z nákladních lodí překládalo zboží na vlak. Železnice během války byla, a jak se ukazuje, tak i dnes v Rusku stále je nesmírně důležitý prvek dopravující vojáky, zbraně i pohonné hmoty. Tanky se mnohem rychleji dopraví k frontě po železnici než po vlastní ose, přičemž se ušetří pohonné hmoty, které se budou hodit v boji.
Do historie města se zapsali i českoslovenští legionáři, kteří bojovali na straně „bílých“ proti „rudým“ a pomohli bělogvardějcům sídlo dobýt.
Město bylo na Stalingrad přejmenováno v roce 1925. Měla tak být do jeho jména vtělena trvalá vzpomínka na Josifa Vissarionoviče Stalina (vlastním jménem Džugašvili) a jeho úlohu při obraně města proti odpůrcům bolševiků. Není bez zajímavosti, že se cti pojmenování města dostalo bankovnímu lupiči, kterým Stalin v mládí byl.
Pokud existuje místo, kde skončily Hitlerovy ambice, bezesporu je to Stalingrad. Za neuvěřitelné odvahy a osobního nasazení vojáků Rudé armády se podařilo zastavit nacistický postup a zajmout armádu generála Pauluse, respektive to, co z ní zbylo. Bitva, která probíhala od 21. srpna 1942 do 2. února 1943, patřila spolu s tankovou bitvou u Kurska a bitvou u Moskvy k nejdůležitějším střetům německé a sovětské armády. Ve hře bylo i jméno města – dobýt „Stalinovo město“ by mělo na morálku vojáků i civilistů drtivý dopad.
Podívejte se na video a úvodní snímek z Volgogradu. Inspirace ke scéně je jasná.
Stalingrad jako ikona 2. světové války
„Rudá“ Ostrava navázala partnerství se Stalingradem hned po konci 2. světové války, konkrétně roku 1949. Později, v roce 2010, to už s Volgogradem, na spolupráci navázala. A v roce bezprecedentního napadení Ukrajiny Ruskem primátor Ostravy požádal „šéfa“ ruského partnerského města o intervenci u ruské vlády ve jménu ukončení agrese.
K tomu ale logicky nedošlo. Za podobnou činnost se v Rusku zavírá i popravuje, a nic takového nechtěl primátor Volgogradu Vladimír Marčenko riskovat. „Pokračování vzájemné spolupráce mezi našimi městy za dané situace tak již nepovažuji za možné, aniž bychom tím neporušili principy, na kterých své partnerské vztahy stavíme,“ konstatoval primátor města Tomáš Macura, čímž vzájemná spolupráce skončila. Neskončilo ale přejmenovávání města.
Ostrava a Stalingrad
Naposledy došlo k přejmenování Volgogradu na Stalingrad v roce 2013. Město se vrátilo ke svému „volgogradskému“ názvu v roce 1961 poté, co se začal hroutit Stalinův kult osobnosti a odhalovat jeho podíl na masových vraždách a vykonstruovaných soudních procesech. S myšlenkou přišel současný vládce Ruska Vladimír Putin.
„Při příležitosti 80. výročí konce bitvy o Stalingrad Rusové dočasně přejmenovali město Volgograd zpět na Stalingrad, informuje tamní zpravodajský web V1.ru. Nejedná se nicméně o změnu oficiální, nýbrž dočasnou, která se týká pouze dopravních značek při vjezdech do města,“ napsala Klára Pukovcová na stránkách idnes.cz. Není vyloučeno, že se Volgograd v budoucnu stane znovu Staligradem, nostalgie po tvrdé ruce sílí.
Vzhledem k tomu, že se po Vladimíru Putinovi pojmenovávají i přejmenovávají ulice, není vyloučeno, že se i on dočká svého města. Tak jako se to povedlo i československému komunistickému prezidentu, který Moskvě bezprostředně podléhal. Naštěstí i my už máme z Gottwaldova opět Zlín.
