Vrah a jeho oběť, kovář, lékař lidí i zvířat nebo traktorista. Náhrobky hřbitova v rumunské obci Săpânța vám bez obalu prozradí, co byl zemřelý zač. Ač to zní divně, možná se u toho pobavíte.

Běžte na hřbitov

Kdo by neznal hlášku o pelhřimovském krematoriu, kterou Rudolf Hrušínský počastoval hospodského Bedřicha ve filmu Vesničko má středisková. I přesto, že je vtipná a řečena s nadsázkou, tak je to střelba mimo terč. Pelhřimov totiž krematorium nemá a tamní hřbitov není nijak zajímavý. Zato o hřbitově rumunské obce Săpânța se dočtete v průvodci a místní, pokud uvidí zmateně bloudícího turistu, vědí, kam ho poslat. Na hřbitov. Větší zajímavost v obci není, byť ve chvílích pohřbu vypadá fotící turista jako trouba. „Pod každým obrázkem na náhrobku je vyřezán veršovaný epitaf, který vypráví nejdůležitější události ze života člověka, jenž je pod ním pochován. Epitafy jsou jakousi kronikou života místních lidí, protože popisují jejich práci, myšlenky i pocity. Leckdy i humorně laděné verše píše tvůrce pomníčků,udává server Českého rozhlasu.

Ještě než zemřu

Když se v Săpânțě, obci rakouskouherského mocnářství, narodil roku 1908 Stan Ioan Pătraş, byly v obci náhrobky stejné jako v okolních vsích. Z Patrase se časem stal řezbář a svébytný umělec, který se proslavil nejen smyslem pro humor a nadsázku, ale i ochotou vytvořit unikátní náhrobek. Tím hřbitov v Săpânțě
odlišil od všech ostatních
. První z výtvorů, kříž a satirické veršování, vyrobil roku 1935. Než roku 1977 zemřel, stihl vychovat dva následovníky. To, co původně bylo poněkud neobvyklým výstřelkem se pro místní stalo běžnou záležitostí. Budoucí nebožtíci si výrobu náhrobku často zadají ještě za svého života. Krom toho, že se jím mohou pokochat, tak mají nad výsledkem i procesem výrobu kontrolu. Zjednodušeně řečeno, vědí, za co platí. I Stan Pătraş si vyrobil svůj vlastní náhrobek.

Sapaská modrá

Vypravíte-li se na hřbitov, snadno rozklíčujete povolání zemřelého. Náhrobky jsou úzké, kříž symbolizuje zdejší převažující náboženství a dubová deska (tvrdé dubové dřevo má dlouhou životnost) má figurální výzdobu a text, který bez znalosti rumunštiny ztrácí kouzlo. Dominující odstín modré barvy dokonce získal samostatný přívlastek săpânţská modrá.

Má symbolizovat naději, zatímco zelená odkazuje na život, žlutá plodnost a červená vášeň. Bílý holub je obecným symbolem duše, nejde o žádnou místní specifikaci. I černý havran funguje, podobně jako kdekoli jinde, coby symbol smrti. Velmi negativní úlohu přisoudila havranům Bible. „Oko, které se vysmívá otci a pohrdá poslušností matky, vyklovou havrani od potoka, nebo je sezobou supí mláďata,“ praví jedno z biblických přísloví. „Havran je církevní symbolikou vnímán jako odpadlík a nepolepšitelný hříšník, který dal přednost světským marnostem (potravě) před Bohem,“ vysvětluje materiál z Univerzity Karlovy.

Nenechte se zaskočit tím, že se na zdejším hřbitově platí vstupné, protože vcházíte do velmi unikátní galerie, kterou sice tvoří umělecká díla, ale píše život. Tedy vlastně jeho odvrácená strana, sama smrt.

Zdroj: Youtube

Zdroje: ČRo, cimitirulveselsapanta.ro