„Pro zastánce eugeniky znamenala vyvíjející se kulturní a rasová krajina Ameriky katastrofu pro zachování rasy. Viděli společný základ mezi zničením americké flóry a fauny a genetickým úpadkem Seveřanů“, píše se na stránkách New-York Historical Society, přičemž Seveřany jsou míněni příslušníci nordické rasy, tedy běloši.
Zjednodušeně řečeno, v rasismem rozdělené Americe se v době vzniku prvních národních parků kladlo rovnítko mezi destrukcí přírody a destrukcí čistě bělošské populace.
Myšlenka úpadku bělošské civilizace trápila kromě jiného i Henry Fairfielda Osborna, Madisona Granta a Johna C. Merriama, kteří stáli u zrodu hnutí Save the Redwoods League (Liga za záchranu sekvojí). Díky nim se dnes tyto monumentální stromy patřící k největším na světě chrání v systému Redwood National and State Parks, který v sobě zahrnuje národní park Redwood a další tři státní parky (Del Norte Coast, Jedediah Smith, Prairie Creek).
„V ochraně přírody a založení národních parků se angažoval i prezident Theodore Roosevelt, který se s Grantem přátelil a měl za to, že horalství, výlety do přírody a pobyt v divočině zocelí čím dál více změkčilé Američany. Jenže zocelení se nemělo týkat černochů, imigrantů, hispánců ani indiánů,“ vysvětluje na svém blogu amerikanista Jan Beneš.
Bizarní je, že to byli právě indiáni, kteří často v oblasti dnešních národních parků žili v souladu s trvale udržitelným stavem přírody, tedy něčím, o co se současné ochranářské hnutí zoufale snaží.
Černochům vstup zakázán
Jak černoši, tak Hispánci měli vstup do většiny národních parků zakázán, přičemž logicky byly tyto zákazy a segregace mnohem silnější na jihu USA, kde pohled „otroci versus nadřazená rasa“ přežíval ještě desetiletí po zrušení otroctví. „Například k roku 1952 existovalo v USA na 180 parků pro bělochy v 9 jižních státech, ale pouze 12 parků pro černochy,“ dodává Beneš. Teprve později se začala pravidla uvolňovat, leč segregace zůstala. Vznikaly tak i uprostřed přírody zóny „only for white“, tedy pouze pro bílé.
Dne 30. listopadu 1932 napsal tehdejší zástupce ředitele NPS Cammerer řediteli Horace Albrightovi zprávu o vývoji segregovaných zařízení v národním parku Shenandoah. Část parku s piknikovými místy a kemp s názvem Lewis Mountain byl vyčleněn jako „Černá oblast“.
I v mnoha dalších národních parcích jejich správci zpřístupnili části parků občanům jiné než bílé barvy pleti, ale ovšem nešlo o ty nejzajímavější lokality.
Co by asi tak zastánci podobných teorií řekli dnes, kdy systém národních parků bezvadně funguje, mezi strážci jsou příslušníci všech ras, byť běloši převažují, a zároveň je v některých státech převaha hispánského obyvatelstva. Afroameričan byl dokonce prezidentem USA.
Na druhé straně se tehdejší přístup dodnes promítá do etnického složení návštěvníků. „Zatímco National Park Service (NPS) loni oslavil 100 let, Afroameričané stále představují jen asi sedm procent návštěvníků parku. Pro srovnání, tvoří třináct procent národní populace,“ napsal Tik Root v roce 2017 ve svém článku publikovaném v National Geographic.
Až navštívíte proslulé americké národní parky, zejména ty na jihu USA, schválně se podívejte, kolik je v nich Afroameričanů.
