„Belgičané spotřebují průměrně 75 kilogramů hranolků ročně na hlavu,“ tvrdí Lidové noviny. Když si představíme, že část populace hranolky nejí (kojenci), tak se číslo ještě zvýší. Hranolky jsou prostě belgickým gastronomickým fenoménem. Hezky to shrnula Kateřina Farná ve své knize Jak jsem potkala Brusel.
Pečený celer výborně chutná také v podobě zeleninových hranolek.
„Nepočítáme-li belgickou královskou rodinu, tak Belgičané nevtipkují hlavně o dvou věcech. O hranolcích a majonéze. Obojí mají rádi připravené z kvalitních surovin a připravené poctivě po belgicku. Vrchovatý kornout hranolek sytě přelitých domácí majonézou je jednou z velkých radostí života v Bruselu,“ píše Farná a dodává, že Belgičané nesnášejí hranolky z polotovarů. Podle ní je ideální odrůda brambor Bintje. Není divu, že se jedná v Belgii o nejrozšířenější odrůdu. Hranolka má mít šíři kolem jednoho centimetru a délky 8 – 9 cm. To není žádný drobeček.
Smaží se dvakrát
Správné belgické hranolky, které si ale samozřejmě můžete udělat i u nás, se smaží nadvakrát. Vtip je nejen ve dvojitém smažení, poprvé pětiminutovém při teplotě 150 stupňů Celsia, a druhém tříminutovém v lázni ještě o 15 stupňů teplejší, ale i typu tuku. Rostlinný olej není vhodný, protože potlačuje chuť brambor. Farná z vlastní zkušenosti tvrdí, že ideální je hovězí lůj nebo vepřové sádlo. Nejspíš má pravdu, protože i řízky smažené na sádle mají lepší chuť. Svou roli bezesporu bude hrát i teplota, při které se ten či onen tuk přepaluje.
Za vznikem hranolků prý stojí nedostatek ryb
Paul Ilegems, penzionovaný profesor dějin umění tvrdí, že první stánky s hranolky se v Belgii objevily v roce 1838 v Lutychu, nicméně jejich konzumace musela začít mnohem dříve než veřejný pouliční prodej. Podle Ilegema se bramborové hranolky smažily už v 16. století. Dokonce mohla být tato dobrota jídlem chudých v době, kdy byl nedostatek masa. Konkrétně prý v 17. století bramborové hranolky smažili rybáři ve vesnicích kolem řeky Meuse v dobách, kdy hladina zamrzla a nedalo se lovit.
Podívejte se, jak udělat perfektní hranolky.
Proč jsou hranolky „francouzské“, když vznikly v Belgii?
Na hranolky volte Bintje
Kvetoucí odrůda brambor Bintje
Nejlépe se na přípravu dokonalých hranolek hodí brambory s vysokým obsahem škrobu, tedy v rámci českého značení jde o brambory typu C. V Belgii oblíbená odrůda Bintje je středně raná, vyšlechtěná v Nizozemsku fríským učitelem K. L. de Vries v roce 1904 z. Na trh se poprvé dostala v roce 1910
Pro odpověď je potřeba jít do historie, konkrétně do období 1. světové války. Když se do bojů zapojili Američané, hranolky je oslovily. Brambory jako takové znali, ostatně samotná plodina pochází z Jižní Ameriky, takže na sever to neměla až tak daleko. Smažili je sice Belgičané, ale protože oficiálním jazykem v belgické armádě byla francouzština, začalo se jim říkat „french fries“, tedy francouzské smažené. Ač to Belgičané neradi slyší, tak jim tohle jméno v angličtině zůstalo. A v USA se hranolky usadily, byť nejsou takovým gurmánským fenoménem jako v Belgii. Američané je mají, podobně jako například my, jako běžnou přílohu. Na Blízkém východě je běžné dát si hranolky zabalené v pita chlebu, u nás jsme převzali americký styl hranolků spolu se steakem, zatímco Kanaďané nedají dopustit na poutine, hranolky se sýrem přelitým hovězím výpekem. Belgičané šli dokonce tak daleko, že hranolky vtělili do jednoho ze svých idiomů. Když o někom řeknete: Il n'a pas toutes ses frites dans le même sachet, míníte tím, že nemá všech pět pohromadě. „Doslova, že nemá všechny hranolky v sáčku,“ dodává Farná.
