Brána do nenávratna
Rok 2015 není zmíněn náhodou, byť připomínkové bubnování proběhlo ještě několikrát. Právě v tom roce se totiž před nádražní budovou objevila Brána nenávratna. Koleje směřující k nebi jako připomínka Židů, kteří na tomto nádraží nastoupili do vagonů.
„Světoznámý český sochař Aleš Veselý tím dílem vzdal poctu i čtyřiceti dvěma příbuzným, kteří se z nich už nikdy nevrátili. Ten den uplynulo také sedmdesát let od masové vraždy čtyř tisíc československých Židů z takzvaného rodinného tábora v Osvětimi,“ píše server Hlídací pes a zmiňuje i fakt, že „Brána nenávratna“ je uváděna v desítkách publikací o světovém moderním umění. Velká většina z nich zmiňuje i to, že byla umístěna jako základní kámen českého Památníku Šoa.
Možná jde o skutečně význačné dílo, nicméně většina Pražanů o něm nejspíš nemá ani tušení. Spíše se o prostoru Praha Bubny mluvilo v souvislosti s prodejem obřích pozemků a stavbou bytů a kancelářských center. Nádraží Praha Bubny byla totiž extrémně developersky lukrativní lokalita. „Na území jednoho z největších nákladových nádraží v Česku má vzniknout kompletně nová čtvrť, která zajistí domov pro 25 tisíc obyvatel. Tramvaje i metro dobře spojují oblast s centrem a v budoucnu zde má fungovat také vlaková linka na letiště. Vzniknout by tu měl i jedinečný projekt Vltavské filharmonie,“ píše Hana Grohová na serveru praga.camp. Po zkušenostech s (ne)stavbou Kaplického knihovny a (ne)schopnostmi pražských zastupitelů je dobré býti ve střehu.
Z nádraží Praha-Bubny bylo deportováno na padesát tisíc českých Židů k likvidaci. Po tisících procházeli městem, které mlčelo…
Památník ticha, Praha Bubny
„Praha Bubny bude napojena na všechny druhy dopravy včetně železniční trati na letiště,“ tvrdí Lada Kolaříková, ze sekce plánování města IPR. Pravda je, že po desítkách let dohadů se opravdu dopravní spojení na letiště staví, a ještě řadu let stavět bude. Jak to všechno ale souvisí s Branou nenávratna?
Památník je opravdu silnou připomínkou a bylo by škoda, kdyby „padl pod náporem rozvoje“. Zatím se plánuje jeho ponechání a dokonce zde má vzniknout Památník ticha připomínající holokaus, ke kterému Pražané mlčeli. Pokud máte čas, běžte se na místo, které právě teď zásadně mění svou tvář, podívat.
Film o památníku Brána do nenávratna.
Už se rýsuje vlakové spojení mezi Letištěm Václava Havla a Kladnem, už se dá projít skrz původní industriální brownfield, kde v minulosti večer rozhodně nebylo bezpečno, a z ošklivého káčátka se pomalu klube krásná labuť. Až tady bude nová, moderní čtvrť, tak hrozí, že místo pod záplavou skla a betonu ztratí svůj génius loci. Ostatně už se tak pomalu děje.
Aleš Veselý (1935–2015)
Aleš Veselý byl jedním z nejvýznamnějších českých sochařů a pedagogů AVU a UJEP. Stal se jednou ze stěžejních uměleckých osobností a judaismus sehrál v jeho díle nemalou úlohu. Je zastoupen v řadě světových uměleckých institucí včetně The Solomon Guggenheim Musea v New Yorku, Centre Georges-Pompidou v Paříži i v Národní galerii v Praze.
Bizarní záchrana sloupů
Podobně jako na mnoha jiných místech, tak i tady nejprve dlouhá léta, dokonce více než desetiletí, chátraly nijak nevyužívané budovy, aby se těsně před jejich likvidací ozvali památkáři s tlakem na jejich záchranu. Nakonec se záchrany měly dočkat pouhé sloupy. „Je to minimálně projev nevzdělanosti, nechci říct barbarství, když někdo může říct, že začne vyjímat sloupy, které mohou být cenné. Stavba, ze které se vyjmou detaily a pak se někde jinde použijí, bude už vždy karikatura,“ reagoval v roce 2015 v Českém rozhlasu Benjamin Fragner z Výzkumného centra průmyslového dědictví. Otázkou je, zdali není spíše projevem barbarství nechat budovy deset let chátrat.
