„Jen pobreč, budeš méně čurat,“ říkala maminka autorovi těchto řádků ve chvíli, kdy se jako dítě snažil slzami změnit nějaké její rozhodnutí. Slzy se dají používat v celé řadě situací. Od citového vydírání po dávání najevo silné bolesti nebo emočního strádání. To, že by slzy byly vstupem do dobré nálady je poměrně nová informace.
Ujasněme si, co je pláč
Pláč je doprovodný jev emocí, bolesti a podráždění oka. Slzy nám mohou vyhrknout poté, co si narazíme prst u nohy o skříň, stejně tak, jako když emocionálně dojdeme k tomu, že situace nemá řešení. Beznaděj vyvolává pláč. Smutek vyvolává pláč. Ovšem slzy kromě jiného obsahují endorfin tišící bolest a stresové hormony, smyslem pláče je zklidnění jedince. Pláč vzbuzuje v okolí soucit a lítost, má tedy rovněž signální funkci. Právě tam je základní prvek citového vydírání a manipulace. Já budu plakat, abys mě ty litoval/a a změnil svůj přístup. A samozřejmě máme slzy, které nám vyhrknou při podráždění oka, ať už mechanicky (slzy vyplaví zrnko prachu), nebo jako silné světlo.
Pláčem ke štěstí
„Pláč také uvolňuje endorfiny, které jsou jakýmsi endogenním opioidem. Tyto hormony jsou spojeny s úlevou od emocionální a fyzické bolesti, pocitem euforie, odolností vůči stresu, a dokonce kardiovaskulární ochranou. Je tedy možné, že pláč působí jako sebeuklidňující chování, protože uvolňování endorfinů zvyšuje naši toleranci k bolesti a otupuje její intenzitu podobně jako opioidní drogy,“ vysvětluje Rachael Funnell ve článku Is Crying Goog for You?. Zjednodušeně řečeno, kdo se nevypláče, bude v sobě déle držet stres, neuvolní si hormony, které smutek zaženou a déle bude trvat, než se dostane do pohody.
Léčebné účinky pláče byly známy již v klasickém období. Myslitelé a lékaři starověkého Řecka a Říma tvrdili, že slzy působí jako očistný prostředek, který nás odvádí a očišťuje. Dnešní psychologické myšlení s tím do značné míry souhlasí a zdůrazňuje roli pláče jako mechanismu, který nám umožňuje uvolnit stres a emocionální bolest.
Proč pláčeme?
Už staří Římané
Leo Newhouese na blogu v Harward Medicinal School tuto myšlenku ještě dále rozvíjí: „Pláč je důležitým bezpečnostním ventilem, zejména proto, že zadržování těžkých pocitů v sobě - což psychologové nazývají potlačováním - může být škodlivé pro naše zdraví. Studie spojují potlačování pláče s nižší odolností imunitního systému, kardiovaskulárními chorobami a hypertenzí, stejně jako s duševními poruchami, včetně stresu, úzkosti a deprese. Bylo také prokázáno, že pláč zvyšuje vazbu, podporuje blízkost, empatii a podporu ze strany přátel a rodiny.“ Naznačuje tak, že „hrdinové“, kteří nepláčí vlastně ohrožují své psychické i fyzické zdraví. To, že pláč má očistný zdravotní účinek věděli už staří Římané.
Endorfin
Štěstí je krásná věc
Endorfiny jsou opioidní polypeptidy, které vznikají štěpením prekurzorové bílkoviny v mozku, pankreatu, placentě a pravděpodobně i v dalších tkáních. Endorfin bývá také nazýván hormonem štěstí, protože způsobuje dobrou náladu, pocity štěstí, tlumí bolest, ovlivňuje výdej některých hormonů, vyplavuje se při stresu a svalové zátěži (při porodu, sportování, sexu).Endorfin
Samozřejmě existují i slzy štěstí, například u svatebního obřadu, které jsou na první pohled nelogické, protože se neděje nic strašného. Jde ale o produkt přílišného návalu emocí. Zvláštní je, že něco podobného se muže stát jenom člověku, u zvířat nejsou známy emoční slzy. Zvířata nepláčí ani štěstím ani smutkem.
Takže pokud si popláčeme u srdceryvného filmového příběhu, dost možná, že jsme právě ušetřili za psychoterapeuta.
