Vesmírný omyl
Sjednotit měrné jednotky a soustavy se nikdy nepovedlo a záměna jednotek vedla k velmi drahé ztrátě. Když se 11. prosince 1998 vydala do vesmíru vědecká sonda Mars Climate Orbiter, vkládali do ní vědci velké naděje. Mise skončila ztrátou sondy, protože software dodaný společností Lockheed Martin počítal celkový impuls dodaný tryskami sondy v imperiálních jednotkách (lb·s), zatímco software pro výpočet trajektorie dodaný NASA očekával tato data v jednotkách SI, tedy metrickém systému.
Mise za 125 milionů dolarů skončila drahou lekcí pro NASA. Imperiální a kontinentální jednotky jsou dnes dva hlavní světové systémy měr a vah, ovšem v minulosti vládl daleko větší nesoulad.
Kolik měří čárka a proč je dobré znát délku palce
Za nejkratší délkovou jednotku se považuje dnes už nepoužívaná čárka, která měřila zhruba pouhé dva milimetry, což je vzdálenost, která je vidět pouhým okem. Palec alias coul (původ lze dohledat v německém slově Zoll) měřil zhruba 2,5 cm. Míra byla odvozena od palce dospělého člověka. Schválně si změřte vlastní palec. Není to úplně od věci, protože pak si pomocí vlastního palce dokážete změřit krátké vzdálenosti. V Británii se například na veřejnosti nesmí nosit nůž delší než 3 palce.
Palec jako míra
„V Anglii byl inch už v raném středověku popsán jako ʻdélka tří zrn ječmeneʼ, jeho název však už tehdy odkazoval k římskému původu a dvanáctině stopy. Není tedy jasné, zda prvotní jednotkou byla stopa, lidský palec nebo obilné zrno,“ píše ve své diplomové práci Iveta Panáčková. Stopa je logická míra i díky tomu, že lidská noha zanechává snadno měřitelné stopy.
Píď
Píď byla taky odvozena od délky lidské ruky, konkrétně od vzdálenosti mezi palcem a malíčkem. Dnes ji považujeme za něco opravdu malého, jenže ve skutečnosti šlo o vzdálenost zhruba 20 cm. Takže pět pídí byl dnešní metr. Dokonce se měřilo i na dlaně. „Dlaň (lat. palmus) ʻvnitřní plocha rukyʼ, vysvětlována též jako ‘ruka’, je rovněž stará česká délková míra, jejíž metrická hodnota je rovna 7,885 cm, což je velikost odvozená z šířky lidské dlaně bez palce,“ vysvětluje dále Panáčková.
Noha jako předloktí
Ještě logičtější vzdálenost byla stopa. Samozřejmě je potřeba mít nějakou „normovanou“ stopu, ale každý dospělý člověk má chodidlo tak velké, jako měří předloktí, tedy vzdálenost od lokte k dlani. Ovšem budeme-li se bavit o stopě imperiální, jde o délku 30,5 cm. Jenže není stopa jako stopa.
Její rozsah kolísal mezi v rozmezí zhruba 28 – 32 cm. Stopa jako jednotka pro měření délky byla zřejmě poprvé použita v Sumerské říši s přibližnou délkou 26,45 cm. Tak jako se dnes plátno prodává na metry, v minulosti se prodávalo na lokty (59,3 cm) a látry (zhruba 2 metry).
Vinice měřená na pruty
Abychom nezůstali jen u rozměrů lidského těla, zmiňme dnes jednu zcela zapomenutou starou českou délkovou míru používanou především v zeměměřictví. Prut měřil v přepočtu na metry 4,7312 m. V průběhu času se délka prutu různě měnila, a dokonce se stal mírou plošnou o rozloze 1,5 ha. Aby to nebylo tak jednoduché existoval prut viničný, podle kterého se měnila rozloha vinic. Otec vlasti Karel IV. nařídil, aby vinice u Prahy měřily šestnáct prutů na délku a osm na šířku.
Slovenská vinice z které bude tokajské víno
Uznejme, že současné mezinárodně uznávané centimetry, decimetry a kilometry jsou v porovnání s minulostí neuvěřitelným zjednodušením. Byť se jen těžko odvozují od velikosti prstu, nohy nebo ruky.
