Absolventi základní vojenské služby v Benešově, tankisté, dělostřelci, pěšáci, jezdívali na výcvik do bezprostředního okolí města. Ještě v devadesátých letech minulého století ve městě fungovala dvě kasárna (Pražská a Táborská) a město samotné, respektive jeho část, v minulosti patřilo pod esesáckou správu. Nacisté zabírali celé bloky domů, později nechali vyklidit celou jižní část města od nemocnice k fotbalovému hřišti. To znamenalo zabrání celé vilové čtvrti. Ve vyklizených domech byli ubytováváni důstojníci SS.

Poslední návrh cvičiště SS byl dokončen 25. 9. 1939. V té době u byli nacisté v Protektorátu Čechy a Morava dobře zabydleni a Němci rozjeli plány na velké vojenské cvičiště jižně od Prahy. Na Benešovsku vzniklo cvičiště, které v konečném důsledku zabralo 175 vesnic, 3 města a bezmála 500 čtverečních kilometrů půdy. „Projdou tudy desítky tisíc vojáků z celé Evropy a mnoho jich pak na frontě padne za říši, která se roku 1945 zhroutí. Mezi Benešovem a Sedlčany po nich zůstane zdevastovaná země,“ píše Tomáš Zouzal v obsáhlé knize (literatura faktu) Zabráno pro SS – Zřízení výcvikového prostoru Böhmen v letech 2. světové války.

Nejprve germanizovat, potom zlikvidovat

Hitlerův plán s českým obyvatelstvem byl jasný. Germanizovat, zotročit, zlikvidovat. Čechy považoval na Slovany a ty nikdy neměl rád. Finální cíl bylo zničení českého národa a Čechy by sloužily germánským národům. Když Hitler získal Rakousko a Čechy proměnil na protektorát, potřeboval výcvikové prostory, kde by se dal připravovat útok na Polsko, který nakonec provedl ve spolupráci se Stalinovým Sovětským svazem.

Benešovsko bylo ideální hned z několika důvodů. Vzdálenost od Prahy nebyla příliš velká, vedla tam železnice a Vltava i Sázava tvořily přirozené hranice budoucího výcvikového prostoru. Blízkost Prahy skrývalo i výhodu případného rychlého vojenského zásahu, kdyby se v Praze „něco dělo“.

V neposlední řadě byl výhodný i geografický reliéf krajiny, který umožňoval výcvik různých typů vojsk, od pěších po tankové. Stejně dobře tady mohli cvičit ženisté a parašutisté. Aby nedocházelo k „rušení“ či případné špionáži, bylo potřeba desítky tisíc lidí přestěhovat, majetek převést a vše zaevidovat s německou důkladností.

Podívejte se na historii benešovského cvičiště.

Zdroj: Youtube

To ale v praxi znamenalo součinnost českých úřadů s Němci, což vyvolalo v mnohých přesídlenců pocit aktivní kolaborace. „Aby naše armáda mohla i v míru zkoušet novinky v zájmu udržení špičkové fronty, musíme mít cvičiště takové rozlohy, která by umožňovala cvičení v podmínkách skutečné války,“ řekl Adolf Hitler a v podobě benešovského výcvikového prostoru takové území získal.

Když začalo zabírání, tak například prosečnického sanatorium dostalo pouhých 72 hodin na to, aby si se změněnou situací poradilo. Přes 300 nemocných, kteří byli v léčení, bylo odesláno domů bez ohledu na jejich aktuální zdravotní stav. Hospodáři přišli o své statky, lidé o své domovy. Dělnické profese práci neztratili, dělníci dál dojížděli do zbrojovek nebo na výstavbu štěchovické přehrady. Zato živnostníci na tom byli mnohem hůř. Hostinští přišli o své hospody a koláři či koželuzi o své dílny. Živnostníci tvořili spolu s rodinami v postižené oblasti 10 – 15 % obyvatel. Dodnes se v místech dají najít zbytky bunkrů, které sloužily k výcviku jednotek SS.

Zdroje: