Pivo je nejstarší alkoholický nápoj na světě. Bezesporu už v dávnověku ochutnali jedinci druhu Homo sapiens nakvašené ovoce a pocítili omamný vliv alkoholu, ale to jen těžko lze označit za cílenou výrobu alkoholického nápoje
1. Starověké počátky - pivo vzniklo omylem
Pokud bychom šli proti proudu času a hledali nejstarší pivo, dostali bychom se do starověké Mezopotámie (dnešní Írán a Irák) kolem roku 7000 př. n. l.. Archeologické nálezy naznačují, že první kvašené nápoje z obilovin mohly vzniknout jako vedlejší produkt při výrobě chleba.
2. Žena jako první sládek?
Sumerům, jedné z prvních známých civilizací, se připisuje počátek vaření piva. Vůbec není vyloučeno, že na prvním pivu se kuchařsky podílely ženy, neboť přece jen ony byly vládkyněmi nad plotnou. Pivo jako nápoj, či spíše alkoholická kaše, je zaznamenaný v Hymnu pro Ninkasi. Tento oslavný text pro bohyni piva, který vznikl roku 1800 př. n. l. (některé zdroje udávají datum vzniku 1900 př. n. l.). K výrobě byl použit rozdrobený chleba a pšeničný slad. Kvašení dodalo potravině alkohol. Na starosumerském zobrazení bohyně Ninkasi vidíme osoby pijící cosi z nádoby pomocí dlouhého brčka.
3. Egypt měl skutečně pivo jako tekutý chléb
Ve starověkém Egyptě bylo pivo základem každodenního jídelníčku a konzumovali ho bohatí i chudí. Vyrábělo se z ječmene, ochucovalo se bylinkami a někdy i datlemi. Používalo se také jako náboženská oběť bohům. Ani Sumeřané, ani Egypťané nepoužívali chmel, jeho využití v pivovarnictví přišlo mnohem později.
Pivo, nápoj tento jest velice zdravý a velmi výživný, ducha našeho upevňuje a mysl utužuje a rozveseluje.
Tadeáš Hájek z Hájku
4. Pivo mělo raději sever Evropy
Zatímco v oblastech jako Řecko a Řím se dominantním nápojem stalo víno, v severních částech Evropy, zejména u Keltů a germánských kmenů, bylo pivo stále běžné. V těchto chladnějších klimatických oblastech bylo pivo dostupnější, protože pěstování vinné révy se tady příliš nedařilo. Ačkoli Římané považovali pivo za horší než víno, pomohli rozšířit technologii vaření piva, když rozšířili svou říši do severní Evropy. Ostatně dodnes se pivo považuje za spotřební alkohol, zatímco víno je pití pro „lepší příležitosti“.
I když si o vlivu církve ve středověku můžeme zejména díky upalování žen myslet cokoli, faktem je, že kláštery se staly důležitými centry pivovarnictví v Evropě. Mniši vařili pivo pro obživu i náboženské obřady. Jejich techniky vaření piva zlepšily jeho konzistenci a chuť. Ovšem revoluce ve vaření piva přišla kolem 9. století.
Jak se dělá pivo.
5. Na scénu přichází chmel
Chmel působí jako přírodní konzervant a dodával pivu hořkost, která vyvažovala sladkost sladu. Tato praxe se se objevila zřejmě v 9. století, ale masově se rozšířila během 12. století. Následně se vaření piva s chmelem komerčně rozšířilo do měst, zejména ve městech v Německu, Anglii a Nizozemí a stalo se důležitou obchodní komoditou. Následně se objevily různé patenty na udělování práva na vaření piva, zákonná omezení a standardy, které měly zajistit jeho kvalitu. Už ve středověky bylo pivo a patok.
6. Pivo kolonizuje svět
Když evropské národy objevovaly a kolonizovaly další části světa, přivezly s sebou i pivo. Pivo se začalo vařit v Americe, Asii a Africe. V amerických koloniích se pivo stalo základním nápojem osadníků, Britové se nechtěli nechat ochutit o pivo v kolonizované Indii.
7. Pasteur a po něm pojmenovaný proces
Louis Pasteur v polovině 19. století identifikoval kvasinky jako činitele zodpovědného za kvašení a zavedl do pivovarnictví pasterizaci, která umožnila vyrábět trvanlivější a z hlediska transportu na velké vzdálenosti i stabilnější pivo. Pivo, které v té době už dobývalo svět, nemohlo nic zastavit. Dokonce ani prohibiční zákony. Stalo se tak nejen nejstarším, ale podle spotřeby i nejoblíbenějším alkoholickým nápojem.