Dnes už není pochyb, že popravy čarodějnic (sice mezi popravenými byli i muži, ale žen byla většina) jsou vnímány jako vražda nevinných, nicméně ve středověku to byl jeden ze způsobů, jak přijít k majetku. To byl například případ upalování žen na Jesenicku. Velká Británie byla v tomto ohledu benevolentnější, ale i tady došlo k těmto politováníhodným ztrátám na životech.

Díky dílu (popisu soudního procesu) The Wonderfull Discoverie of Witches in the Countie of Lancaster od Thomase Pottse se dochovaly detaily nejslavnějšího soudního řízení. Odhaduje se, že všechny anglické čarodějnické procesy mezi začátkem 15. a začátkem 18. století vedly k méně než 500 popravám; tato série pokusů představuje více než dvě procenta tohoto celkového počtu. Proto se se stal tak známým.

Přežil jediný

V rámci „odhaleného“ čarodějnictví v britském Lancasteru bylo obviněno dvanáct lidí. První zemřel už ve vazbě, zbylých jedenáct šlo před soud. Zatímco jeden byl souzen a shledán vinným soudem v Yorku, dalších deset bylo souzeno v Lancasteru. Pouze jediný člověk byl shledán nevinným a soudy přežil, ostatní skončili na šibenici. Byť šlo o trest definitivní, přece jen byl o něco méně bolestivý než upálení na hranici.

Je dobré pochopit pozadí tehdejších událostí. V čele procesů stály staré, chudobou postižené vdovy, Elizabeth Southerns (známá jako „Stará Demdike“) a Anne Whittle („Matka Chattox“). Na jedné straně chudoba a na druhé bohaté životní zkušenosti, které mohly zahrnovat i léčitelství a praktiky spojené s bylinkářstvím, které bylo běžnou součástí vesnického života. Zároveň existovalo povědomí o „čarodějnictví“, takže pokud někdo provozoval léčitelskou činnost, kterou zabalil do hávu tajemna, mohl na tom, podobně jako distributoři moderních „léčivých potravinových doplňků“ vydělat.

Zatímco falešné proroky čeká maximálně pokuta a správní řízení, tehdy šlo o život. O čarodějnictví se dokonce zajímal i skotský král James VI (pozdější anglický král James I.), který napsal knihu The Demonology, v níž před praktikami čarodějnic varoval a procesy schvaloval. Tato kniha je považována za jeden z hlavních zdrojů, z nichž William Shakespeare vycházel při psaní Macbetha.

Jak to vypadá u Pendle Hill sledujete na videu.

Zdroj: Youtube

Pendle Hill

V zásadě se jedná o pomstychtivost dvou rodin, jejichž spory vyvrcholily ve vzájemné udávání se z čarodějnictví. „Pendle Hill se tyčí nad tímto starobylým loveckým revírem, kdysi domovem vlků a divokých prasat a dodnes je posetý malými vesničkami a farmami. Je to stále nezkrocené místo plné tajemství a nechvalně známé jako domov čarodějnic Pendle, které byly souzeny a popraveny za čarodějnictví v roce 1612“ Těmito slovy vábí server visitlancashire.com turisty k návštěvě Pendle Hillu.

Faktem ale je, že okolní krajina vyloženě k návštěvě láká, byť historie je poněkud temná. Britové jsou známí jako milovníci divokého ptactva a amatérští ornitologové a právě v blízkosti Pendle Hill je jedna z lokalit zvaná Black Moss Reservoir, která spolu s Barley Picnic Area nabízí odpočinek a možnost zahlédnutí mnoha ptačích druhů. A to nejen klasiku tvořenou drobnými pěvci, ale díky vodní nádrži se tady dají zastihnout i zajímavé druhy vodních ptáků.

Zdroje: www.visitlancashire.com, Historic UK, visit Pendle

Související články