Pětipatrová pagoda, rozkvetlé sakury a v dálce velkolepá hora Fudži - to je jeden z nejikoničtějších výhledů na japonskou krajinu, kterou si dovedu představit. Přesto se zdá, že popkultuře učaroval jiný z výhledů na nejvyšší horu souostroví. Vlna, která smetla i pětipatrovou prastarou pagodu, dostala se na tetování a snad i do šablon internetové tvorby, již jen tak nezmizí. Svou stálostí sice horu nejspíš nepřekoná, ale kdejakou ,,popovou hvězdičku" rozhodně ano!
Velká vlna mete společnost již téměř 200 let
Velká vlna u pobřeží Kanagawy, jejímž autorem je Kacušika Hokusai, byla publikována jako součást umělecké série 36 pohledů na horu Fudži, kterou Hokusai uveřejnil mezi lety 1826 a 1833. Tato série vyobrazuje horu Fudži z různých úhlů i vzdáleností. Dalšími obrazy jsou například Rudá Fudži, Pod mostem Mannen ve Fukagavě, Bouřka pod vrcholem a další. Fudži je nejvyšší horou japonských ostrovů (3 776 m n.m.) a její ledovcový vrchol také ikonickým symbolem Japonska. Hokusajova vlna pohlcující rybáře na loďkách, ovšem není tsunami, jak ji mnozí nazývají, jedná se o okinami, velkou pobřežní vlnu. Podle některých teorií obraz zachycuje rybáře překvapené vodním živlem, mně nicméně fascinuje kombinace něčeho tak nestálého, pomíjivého a ,,jepičího" v porovnání s neměnným vrcholem pokrytým věčným ledem, synonymem klidu a stálosti.
Záběry z cyklu o hoře Fudži:
Prchlivost života byla poražena
Velká vlna je symbolem vrcholné formy japonského uměleckého směru ukiyo-e, který si klade za cíl zachytit všední prchavý život na ulicích měst i domácností. Pozvolna se rozvinul v letech 1603 až 1867 v období Edo, což byla mírová léta v zemi, jež byla geograficky izolována a vytvořila si svůj vlastní umělecký svět. Pro japonskou tvůrčí scénu představoval ukiyo-e milník, a to díky technice dřevořezu umožňující několikanásobně replikovat umělecká díla a tím je zpřístupnit široké veřejnosti. Popularita dřevotisku proměnila také motivy obrazů a od městských ulic se přesunula k vyobrazení herců, erotických scén nebo krajin. Po Hokusaiově smrti se jeho tisky dostaly také do Evropy, kde ovlivnily mistry, jakými byli Vincent van Gogh, Paul Gaugin, Henri de Toulouse – Lautrec či slavní impresionisté jako Claude Monet či Edgar Degas. Ti všichni byli ovlivněni japonským pojetím krajinomalby. Evropský vliv ale najdeme i na slavné Velké vlně u pobřeží Kanagawy, neboť Kacušika Hokusai použil jako modrou barvu tzv. pruskou modř, která se do Japonska dostala díky námořnímu obchodu.
Mistrovská esence
Kacušika Hokusai se narodil v roce 1760 v Edu (nynější Tokio), kde také téměř v devadesáti letech zemřel. Jeho tvorba prošla znatelnými proměnami, i když již od začátku zůstal věrný umění ukiyo-e. Nejdříve znázorňoval velmi typické podobizny celebrit (převážně kabuki herců) a surimono (obrazy k oznámením, básním apod.). Hokusai také experimentoval s obrovskými vyobrazeními mýtických stvoření a vystavoval je během festivalů v Edu nebo v Nagoje. Po smrti syna, která jej zasáhla také ekonomicky, se Hokusai snažil získat více žáků a uchýlil se k tvorbě humorných kreslených skečí, které jsou označovány jako první manga (japonský komiks). Později se uchýlil k vyobrazování samurajských a čínských subjektů. Hokusai byl nezdolný a tvrdošíjný, snažil se posouvat hranice japonského umění a proměňovat nejen sebe, ale také kulturu. Sebe měnil dokonce do té míry, že byste jej na hřbitově jen stěží našli pod jeho slavným jménem. Říká se, že své jméno za život obměnil až třicetkrát, přičemž poslední, které má na svém náhrobním kameni, Gakyo Rojin Manji, znamená ,,starý muž šílící po umění."
Upoutávka k animovanému filmu o velkolepém umělci a jeho dceři:
V roce 2024 Vlna smete Evropu
Velká vlna není umístěna permanentně na jednom místě, stěhuje se z muzea do muzea. V lednu 2024 skončila expozice Velké vlny v kalifornském Bowersově muzeu v Santa Ana. Nyní bude na čas schována a chráněna před světlem, aby se předešlo přílišnému blednutí barev. Od září ji ovšem bude možné opět vidět ve Victoria and Albert Museum v Londýně. Ať vás láká japonská kultura nebo plánujete výlet do Londýna, nenechte si to tuto příležitost proklouznout mezi prsty. Ne vždy je nám Hokusaiova Vlna takhle blízko.
Zdroje: britannica.com, web-japan.org, hokusai-katsushika.org, artsy.net