Pouhých pět milimetrů měří brouček, žijící spíše skrytě v jeskyních. A i když ho ani mnoho odborníků nikdy nevidělo, vyvolává rozruch. Může za to jeho jméno: Anophthalmus hitleri. Hnědý brouk bez očí byl pojmenován po Adolfu Hitlerovi a pro některé sběratele je proto velmi ceněný.
Další kontroverzní zvíře je vystaveno v Přírodovědném muzeu v Berlíně, a sice dinosaurus Dysalotosaurus lettowvorbecki. Je pojmenován po Paulu von Lettow-Vorbeckovi, který se podílel na zvěrstvech v Africe jako velitel německé koloniální armády.
To jsou jen dva příklady z mnoha. Většina z těchto zvířat byla vědecky popsána již před dlouhou dobou. Musíme nadále přijímat jejich jména, když se zároveň přejmenovávají ulice, bourají pomníky a kriticky se zpochybňuje jazyk? Pojmenování druhů je předmětem diskuzí i ve vědeckých kruzích, některé názvy jsou vnímány jako rasistické a někteří volají po přejmenování.
Jak vzniká zoologické názvosloví?
Jak dostane tvor své vědecké jméno?
Vědci, tzv. taxonomové popíšou tisíce nových živočišných druhů po celém světě. Postup je stanoven v mezinárodních pravidlech pro zoologickou nomenklaturu. Badatelé si mohou názvy vybírat svobodně, dokud jsou vytvořeny technicky správným způsobem. „Nomenklatura nespecifikuje obsah,“ uvádí profesor zoologie Michael Ohl z Přírodovědeckého muzea v Berlíně ve své knize Umění pojmenovávat (Die Kunst der Benennung). Vědecké (latinské) názvy platí ihned po jejich zveřejnění a již nemohou být vymazány. Nově objevené živočišné druhy často dostávají jména po lidech, například aby vědci zalichotili štědrému dárci, uctili rodinu nebo přitáhli pozornost. Proto máme druh stonožky nesoucí jméno popové hvězdy Taylor Swift, brouky pojmenované po Leonardu DiCapriovi a Gretě Thunberg, bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa připomíná jeden druh můry.
Problematická jména
Příklad Hitlerova brouka či motýla pojmenovaného po italském diktátorovi Benitu Mussolinim ukazuje jasně, jak se prominentní jmenovci mohou stát problémem. Co když politik zabředne do extremistických kruhů nebo je filmová hvězda souzena za sexuální napadení?
Podle odhadu Mezinárodní komise pro zoologickou nomenklaturu, která vydává pravidla pro pojmenování tvoří asi 20 procent jmen zvířat eponyma, tj. (potencionálně problematická) jména k poctě osob. V případě jmen dinosaurů vědci hodnotili jako problematická méně než tři procenta.
Co na to komise?
Komise odmítá přejmenovat již zaregistrované živočichy z etických důvodů. „Samozřejmě chápeme, že některá jména mohou způsobit nepohodlí nebo pohoršení,“ říká taxonom Daniel Whitmore ze Státního přírodovědného muzea ve Stuttgartu, který je členem komise. Důležitá je ale univerzální a stabilní nomenklatura, aby nedocházelo k záměně. I Taxonom Rohan Pethiyagoda je proti přejmenovávání druhů. Podle jeho názoru zveřejněného v časopise Megataxa by to vědce odvádělo od jejich skutečného úkolu, kterým je popis biodiverzity Země. Nemyslí si, že má smysl měnit vědecké názvy, podle něj má většina druhů běžná jména, vědecká jména obvykle používají pouze odborníci.
Jiné možné řešení
Žádné velké přejmenování se tedy nechystá. „V případě jako je Hitlerův brouk, by přejmenování vůbec nic nezměnilo,“ míní Ohl. Protože jméno by stejně zcela nezmizelo, zvířata mají často několik vědeckých názvů, a proto jsou všechna uvedena pod aktuálně platným názvem v jakémsi katalogu. Ti, kteří chtějí sbírat brouka kvůli jeho jménu Hitlera, v tom budou pokračovat.
Jedním ze způsobů, jak se s kontroverzními jmény zvířat vypořádat, je například zabývat se jejich historií v muzeích. Berlínské přírodovědné muzeum to již v případě dysalotosaura lettowvorbecki udělalo: „Přísná pravidla taxonomie bohužel vylučují pozdější změnu vědeckých jmen, která jim byla přidělena,“ hlásá informační cedulka u exponátu.
