Před asi 2 000 lety zemřelo za záhadných okolností dvacet lidí. Jejich ostatky byly nalezeny v korytě řeky Thielle ve Švýcarsku. Starověké kosti byly po celá desetiletí pro vědu záhadou, nyní archeologický nález znovu prozkoumal výzkumný tým.
20 koster na dně řeky
Již v roce 1965 byla při stavebních pracích poblíž ruin keltského mostu Cornaux/Les Sauges objevena směs kostí, lebek a dřevěných trámů. Místo odhalilo dvacet koster, které vedly k letitým spekulacím mezi archeology. Příčinu smrti se totiž dodnes nepodařilo jasně objasnit. Někteří vědci se domnívají, že smrt lidí mohla způsobit náhlá povodeň, která vedla ke zřícení dřevěné konstrukce. Nelze ale ani vyloučit, že se zde odehrál krvavý rituál. Proto se archeologický nález stal opět předmětem zájmu vědců, tentokrát multidisciplinárního týmu specialistů z oborů archeologie, antropologie, thanatologie, biochemie a genetiky. Své výsledky publikovali v časopise Scientific Reports.
Podívejte se, jak se Keltové z oblasti dnešního Švýcarska šířili do Evropy
Byl to krvavý rituál?
V prospěch teorie kulturního rituálu svědčí například místo, kde byly kostry nalezeny. Neboť podle jedné teorie byl tento most údajně obětním místem Keltů, kteří často prováděli své rituály na nebo ve vodě. „V této souvislosti byl při vykopávkách v Cornaux nalezen záměrně složený bronzový plech pochvy na meč, což naznačuje souvislost s rituálním ničením zbraní,“ uvádí studie.
Pro tuto tezi hovoří i velká podobnost mrtvých, neboť v případě nehody, jako je zřícení mostu, bychom spíše očekávali, že pohlaví a věk obětí budou náhodně rozděleny. Již z dřívějších vyšetřování ale víme, že mezi nalezenými kostrami byli většinou dospělí muži, z nichž žádný nebyl blízce příbuzný. Všichni měli také zranění, u kterých vědci stále nedokážou přesně vysvětlit, jak k nim došlo. Neobvyklá poloha mrtvých, kteří byli v některých případech „zaseklí“ ve dně, by také svědčila ve prospěch krutého rituálu. Odpovídá tomu i fakt, že v korytě řeky byly nalezeny kostry dobytka a koní, stejně jako některé předměty denní potřeby a zbraně, které mohly sloužit jako další obětiny.
V srdci keltské Evropy
Oblast dnešního Švýcarska s keltským osídlením 1 000 let před naším letopočtem
Oblast Tří jezer byla důležitá pro Kelty, zejména pro Helvéty, největší keltský kmen, který se usadil v oblasti mezi Ženevským a Bodamským jezerem. Nová studie, která jako první použila paleogenomiku pro analýzu keltských jedinců ze Švýcarska, potvrzuje jejich genetickou blízkost k jiným populacím doby železné. Například některé z linií identifikovaných u Cornaux byly nalezeny v Británii, České republice, Španělsku a střední Itálii. Izotopové analýzy naznačují, že někteří jedinci mohli vyrůstat v oblasti Tří jezer a jiní v Alpách. Tyto objevy potvrzují význam regionu v té době a potvrzují stále lépe podloženou představu o smíšeném obyvatelstvu a vysoké mobilitě mezi keltskými skupinami. Helvétští předkové Švýcarů nebyli izolováni horami, které je obklopovaly, ale žili na rušné křižovatce ve středu Evropy.
Nebo to byla tragická nehoda?
Pro teorii, že muži zemřeli při pádu z mostu, na druhou stranu hovoří doba jejich smrti, tito lidé žili mezi třetím a prvním stoletím před naším letopočtem. Tedy v době, kdy se zřítil keltský most. Nehoda by také vysvětlovala zranění, kosterní léze a zlomeniny byly ve velmi odlišných částech těl, uvádějí vědci. Pozoruhodný je i dobrý stav zachovalosti ostatků, u několika lebek se dokonce zachovaly zbytky mozkové tkáně. „To by více odpovídalo scénáři, ve kterém jsou těla rychle pokryta sedimenty, což zabránilo tělům v rozkladu,“ uvádí studie.
Proto vědci v současné době předpokládají, že pro tento archeologický nález je pravděpodobnějším vysvětlením tragická nehoda, možná vyvolaná tsunami. „Absence jasně úmyslných zranění, heterogenní anatomické rozložení zranění a značná síla, která ke vzniku těchto zranění vedla, naznačují spíše scénář nehody než úmyslné násilí. Zřícené prvky mostu mohly některé z těchto lidí zasáhnout a rozdrtit.“
