Ve filmech a v televizi jsou mumie obvykle zobrazovány jako zlověstná stvoření se žhnoucíma očima a potrhanými obvazy. Realita je samozřejmě jiná, ale teprve pohled pod slupku odhalí jejich pravou podstatu. Vědci z Field Museum of Natural History v Chicagu (Illinois) však mumie, které chtěli zkoumat, ani rozbalovat nemuseli.

26 mumií pod drobnohledem

Během čtyř dnů prozkoumali celkem 26 mumifikovaných osob mobilním počítačovým tomografem. Vědci pomocí této techniky vygenerovali tisíce obrázků, které pak digitálně navrstvili na sebe. Výsledkem jsou 3D snímky, které ukazují, co je uvnitř. Své výsledky vědci zveřejnili v tiskové zprávě.

Vzácné poznatky: Kdo byli lidé, kteří žili před 3 000 lety?

CT snímky vědcům otevírají nejen nové pohledy na praktiky pohřbívání mrtvol, ale také nám poskytují neuvěřitelně osobní pohled na životy lidí, kteří žili ve starověkém Egyptě před více než 3 000 lety. Tím, že vědci virtuálně sejmuli obvazy, vystoupila do popředí individualita každého zesnulého člověka. Co bylo například pro společnost natolik důležité, že mu to bylo dáno ve věčném posmrtném životě?

Jak se skenuje mumie? Podívejte se na video

Zdroj: Youtube

Z pohledu archeologie

„Z archeologického hlediska je neuvěřitelně vzácné, že máte možnost prozkoumat nebo sledovat historii z pohledu jednoho jednotlivce,“ vysvětluje v tiskové zprávě Stacy Drake z Field Museum. Je to opravdu skvělý způsob, jak zjistit, kdo tito lidé byli. „Tentokrát to nejsou jen věci, které dělali, a příběhy, které jsme si k nim vymysleli. Jsou to skuteční lidé, kteří v té době žili.“ Práce vědců teprve začala, přesto již stihli odhalit některá tajemství nejslavnějších pozůstatků z muzea.

Lady Chenet-aa a případ zapečetěné schránky

Lady Chenet-aa například žila během Třetího přechodného období starověkého Egypta (asi 1070 až 664 př. n. l.) a během 22. dynastie. Přestože jsou její pozůstatky staré 3 000 let, jsou v pozoruhodném stavu. Chenet-aa a její pohřební schránka z materiálu připomínajícího pappmaché, která ukrývá její nabalzamované tělo, vědce mátly po celé roky. Její schránka z kartonáže nemá žádný viditelný šev a pouze malý otvor u nohou. Jak tedy bylo možné umístit Chenet-aa do schránky bez vstupního bodu? Díky CT skenům se nyní vědci mohli poprvé podívat na spodní stranu, kde objevili šev i šněrování.

Jak se Chenet-aa dostala do posmrtné schránky?

Mumie byla nejprve postavena do vzpřímené polohy. Pak schránku z kartonáže tak dlouho namáčeli vodou, až vlhkost umožnila dostatečnou pružnost, aby se schránka vytvarovala podle těla. Dávní balzamovači schránku zezadu rozřízli od hlavy až k patě, rozevřeli a obepnuli kolem zabaleného těla. Pak byla opět uzavřena pevným svázáním na zádech, nakonec byla k nohám vložena a připevněna dřevěná deska. Tím vše drželo pohromadě.

Oči si vezměte s sebou

S pomocí skenů se vědci nyní také dozvěděli, že lady Chenet-aa byla v době své smrti ve věku 30 až 40 let. V průběhu svého života přišla o několik zubů a ty, které jí zůstaly, vykazují vážné známky opotřebení. To naznačuje, že její potrava obsahovala i zrnka písku. Dál skeny ukázaly, že jí byly do očních důlků vloženy umělé oči, aby ji doprovázely do posmrtného života. „Starověký egyptský pohled na život po smrti je podobný našim představám o zajištění důchodu,“ vysvětluje JP Brown z Field Museum v tiskové zprávě. Je to něco, na co se bylo třeba připravit. Odkládali si peníze stranou a doufali, že to nakonec bude stačit. „Doplňky byly velmi doslovné. Pokud chcete oči, pak musíte mít s sebou oči fyzicky.“

Harwa a jeho relativně pohodlný život

Další mumifikovaný jedinec je známý jako Harwa a žil také během Třetího přechodného období. Snímky odhalují, že asi před 3 000 lety žil relativně pohodlným životem. Údajně kdysi býval strážcem brány sýpky 22. říše. Snímky jeho páteře ukazují, že ačkoli mu muselo být v době úmrtí kolem 40 let, nevykazuje žádné bezprostřední známky utrpení, které obvykle vyplývají z opakované fyzické práce. Mimořádně dobře zachované zuby jsou také důkazem jeho vysokého společenského postavení a toho, že měl přístup k vysoce kvalitnímu jídlu.

Oproti tomu měl Harwa poměrně rušný život po smrti. Byl první mumií, která v roce 1939 letěla letadlem a také první, která se ztratila při manipulaci se zavazadly. Harwa byl také první mumií, která se účastnila představení na Broadwayi v New Yorku.