Omega-3 mastné kyseliny

Základem mořského, ale i sladkovodního jídelníčku, kterým operují reklamní slogany, jsou omega 3 kyseliny. I při neúspěšném projektu Ryba domácí s ním pracovalo české Ministerstvo zemědělství. Cílem projektu bylo podpořit větší konzumaci českých ryb. Jenže omega-3 mastné kyseliny najdete kromě rybího tuku třeba v ořeších nebo celé řadě semen. Jedná se o velmi zdravou součást tučných ryb, ale v mnoha „plodech moře“ to zase taková sláva není.

Krevety a třeba slávky obsahují jen velmi málo omega-3. Kalamáry, krabi a ústřice mají obvykle asi čtvrtinový obsah omega-3 oproti lososu z akvakultury,“ vysvětluje Státní zdravotní ústav. Tyto kyseliny (kyselina alfa-linolenová, eikosapentaenová, dokosahexaenová) skutečně snižují riziko úmrtí. Elixír mládí a dlouhověkosti hledá lidstvo už tisíciletí.

Nebezpečný cholesterol

Hodně se mluví o „nebezpečné“ hladině cholesterolu v krvi, zatímco se dost mlčí o tom, že nasycené tuky mají na hladinu cholesterolu v krvi větší vliv než samotný cholesterol, který si organismus sám i vytváří. Pokud milujete mořské plody a jsou častou součástí jídelníčku, můžete si uškodit. „Problémem by mohla být častá konzumace krevet, které mají často okolo 170 mg cholesterolu, u kalamárů dokonce často 220 mg na 85 g malou porci. Ale pozor, škeble, krabi, mušle nebo ústřice mohou hladinu cholesterolu i trochu snížit. Částečně proto, že obsahují sloučeniny zvané steroly, které brání vstřebávání cholesterolu,“ vysvětluje profesor Ruprich.

V čem to tedy je?

Proč je tedy středomořská, ale třeba i japonská strava považována za tak zdravou? Ryby a mořské plody v ní rozhodně hrají svou úlohu. Zejména mořské plody jsou nízkokalorické, tedy pokud nejsou obalené ve strouhance a smažené na oleji. Je rozdíl mezi v páře vařenou slávkou nebo smaženou chobotnicí. Zároveň se ale vše nedá svést jen na jídlo, základem je životní styl. Pohyb, ale i psychické naladění. To, že stres zkracuje život, je obecně známý fakt.

Podívejte se mořské plody v italské kuchyni.

Zdroj: Youtube

Pozor na toxiny

Dovolím si osobní zkušenost. Při jedné z cest nás naši španělští hostitelé zahrnuli mořskými plody. Já je celoživotně nemám rád, takže jsem si místo toho dal kvalitní španělskou šunku a oč méně jsem jedl slávky a hřebenatky, o to více jsem se věnoval vínu. Ráno mě bolela hlava, ale byl jsem jediný, kdo se nepozvracel. Jedna dávka ústřic byla zkažená.

Červenohnědé mořské organismy, zvané dinoflageláty, vytvářejí toxiny. Hromadí se pak v mnoha různých mořských druzích, včetně škeblí, mušlí a hřebenatek, ale i dalších, včetně krabů. Pokud sníte některé měkkýše obsahující vysokou koncentraci toxinu, onemocníte paralytickou otravou,“ dodává profesor J. Ruprich. Nešlo o nic nebezpečného, jen cesta letadlem probíhala v poněkud tiché atmosféře. Každý si hleděl sám sebe a svého žaludku.

 Zdroje: Idnes.cz, Státní zdravotní ústav, Dotyk.cz