V Mexiku, zejména, pokud se pohybujete v okolí mayských pyramid na Yucatanu, se obsidiánu nevyhnete. V obchodech se suvenýry se nabízejí obsidiánové repliky zbraní i šperky. „Mayové neměli kovové nástroje – místo nich používali ostré čepele vyrobené ze sopečného skla obsidiánu. Obsidián byl vysoce ceněný a jeho kontrola byla jedním z mocenských prostředků mayské elity,“ vysvětluje na svých stránkách redakce Českého rozhlasu Leonardo. Zdaleka nešlo jen o elitu. Ovšem právě ona ztratila vliv poté, co se odklonily obchodní trasy a začal slábnout příliv obsidiánu a dalších důležitých komodit.

Doba obsidiánová

Obsidián


Obsidián je druh sopečného skla, horniny, která vzniká následkem magmatické činnosti, kdy dojde k rychlému kontaktu žhavé kyselé a viskózní lávy s chladným prostředím a následnému rychlému utuhnutí. Hornina je velmi bohatá na sloučeniny SiO2 a jedná se o přírodní formu skla. Někdy se pro klasifikování obsidiánu používá alternativní definice, která vychází z obsahu vody méně než 1 % své struktury.

V nadsázce, ale nepříliš velké, by se dalo říct, že zatímco u nás byla doba železná, tak v Mexiku byla doba obsidiánová. Vyráběly se z něj nejen nástroje denní potřeby, jako jsou nože či škrabky, ale i mísy, sošky, šperky či zbraně. Obsidián byl extrémně důležitým obchodním artiklem. Použití zbraní z obsidiánu nebylo jen výsadou Mayů „Tlascalská makuahitl byla nebezpečná zbraň aztéckých bojovníků, jakýsi meč, na jehož obou stranách byly upevněny ostré úlomky obsidiánu na způsob pily. Rány jím zasazené se jen těžko hojily,“ přibližuje funkci makuahuitlu ve spojení s Aztéky William H. Prescot ve své knize Dějiny dobytí Mexika popisuje zbraně Aztéků. Dobře jím vládl i samotný Montezuma. V podstatě totéž říká na stránkách magazínu Dotyk vojenský lékař Erich Allman. „Pokud zbraň zasáhne tělo, čepele projedou kůží, svalem a roztrhnou je. Desítky zubů totiž nemají schopnost provést souvislou řeznou ránu. Toto zranění není, pokud se nezasáhne tepna, smrtelné, ale je extrémně bolestivé. Navíc je náchylné na infekci.

Zdroj: Youtube

Zánik Mayské říše

Zmizení Mayů, jakkoliv to zní dramaticky, nakonec neproběhlo. Mayové zůstali a jejich krev koluje v části mexické populace dodnes. Zanikla ale jejich říše, podobně jako v Evropě zanikla například Římská říše (a Italové se k ní dodnes odkazují). Teorií, proč k tomu došlo, je celá řada. Od klimatických změn či vnitřních spojů a rozbrojů, až po změnu obchodních tras, kdy část říše přišla kromě jiného i o přístup k tak důležitému obsidiánu. Samostatný nedostatek obsidiánu by ale zhroucení rozsáhlého impéria nejspíše nezpůsobil. Odhady trvání mayské civilizace se liší.

Mayové neměli kovové nástroje – místo nich používali ostré čepele vyrobené ze sopečného skla obsidiánu.

Český rozhlas Leonardo

Science News uvádí klasickou periodu od roku 250 zhruba do roku 950 našeho letopočtu, celková doba trvání mohla být od roku 2500 před naším letopočtem až do let 1520 až 1697 našeho letopočtu. „Na nalezišti Tlapacoya v Mexiku byla nalezena dvě sídliště, kde vedle zvířecích kostí byly objeveny i kamenné nástroje z křemene a obsidiánu. Radiokarbonová metoda datovala jedno ze sídlišť asi na 24 000 př. n. l," píše Magda Stuchlíková ve své diplomové práci. Tak hluboko proti proudu času jde používání sopečného skla ve Střední Americe. Není divu, že mezoamerické indiánské kultury tuto dovednost jen zdokonalily.

Znáte říší Mayů - otestujte se na sedmi jednoduchých otázkách

Znáte říší Mayů - otestujte se na sedmi jednoduchých otázkách

Zdroje: ČRo Leonardo, Dotyk, Dějiny dobytí Mexika, Denik.cz, Stuchlíková M.: Středoamerické společnosti (zejména mayská a aztécká) z antropologické perspektivy