Kde se vzal nápad strkat klíště do mikrovlnky? Zřejmě z potřeby usmrtit parazita poté, co ho vytáhnete a máte potřebu se ho bezpečně zbavit. Vůbec není důležité, zdali se zakouslo do vás nebo pejska na procházce. Pokud bylo nakažené, je stále infekční.

Jako nevhodný způsob likvidace klíštěte mikrovlnku označuje i server klistova-encefalitida.cz. Sice upozorňuje na to, že je dobré klíště nejprve strčit do plastového pytlíku, protože pod vlivem záření se může klíště roztrhnout. „A i když je uzavřené v sáčku, komu by se líbila představa potenciálně infikované mikrovlnky?“ Byť je otázka čistě řečnická, tak je jasné, že mikrovlnka je nejhorší možné řešení.

Rozhodně nerozmačkávat!

Nikdy nevíte, zdali je klíště infikované bakteriemi Borrelia burgdorferi způsobujícími lymeskou boreliózu nebo arboviry mající na svědomí klíšťovou encefalitidu. Princip předběžné opatrnosti tedy jasně varuje. S každým klíštětem je potřeba zacházet jako s infekčním. Rozmáčknutí znamená riziko potřísnění se jeho tělními tekutinami.

Ani do koše ne

Podle serveru zaměřeného na encefalitidu není ani dobré dát vytažené klíště do plastového pytlíku a vyhodit ho do koše. „Spoléhat se na těsnost plastového sáčku by bylo bláhové. Možná, že klíště v sáčku (a v koši) zůstane, ale možná, že taky ne,“ tvrdí se v textu. Pravdou je, že infekční mohou být i velmi malé nymfy, které jsou schopné se protáhnout opravdu miniaturní skulinkou.

Pokud jste doma v bytě, je asi nejlepší způsob likvidace parazita spláchnout ho do odpadu. Buď do záchodu nebo umyvadla. Klíšťata dokáží přežít nějaký čas pod vodou, ale v kanalizaci nemají šanci. A hlavně natrvalo opustí vaši domácnost. „My praktikujeme pohřeb žehem. Prostě klíště zabalíme do kapesníku, který se zapálí. A náš pes během léta i podzimu nějaké to klíště přinese,“ prozrazuje svůj recept pejskařka Martina.

Lymeská borelióza

Lymeská borelióza je onemocnění vyvolané bakteriemi komplexu Borrelia burgdorferi ze skupiny spirochet, které se přenášejí na člověka po přisátí infikovaného klíštěte. Onemocnění může propuknout dny až měsíce od přisátí klíštěte a může probíhat týdny až měsíce (případně až roky) po infekci, v závislosti na stadiu onemocnění. Patří mezi typické nákazy s přírodní ohniskovostí vyskytující se v Evropě, Severní Americe a Asii, jejíž geografické rozšíření se každý rok zvětšuje. Zdroj: Národní zdravotnický informační portál

Jak nejlépe?

Otázkou je i technika vytažení klíštěte. Mezi lidmi se sice traduje, že nejlepší je vytočit ho ve směru hodinových rušiček, ale zoubky na klíštěti nejsou ve spirále, ono se do kůže „nezašroubovává“. „Nejlepší způsob je klíště chytit pinzetou, co nejblíž kůže a jedním pomalým, plynulým pohybem kolmo na kůži ho vytáhnout,“ radí biolog Lukáš Novák na serveru Medium.cz.

Ovšem než řešit kam s klíštětem, je lepší ho vůbec nechytit. Pokud se chystáte do přírody, je lepší mít světlé oblečení, dlouhé nohavice a použít repelent. Ne každé přisáté nymfy si totiž včas všimnete.