Ostatky svatých sloužily nejen jako artefakty do sbírek, ale i jako usmiřovací dary nebo úplatky. Pro mnohé věřící je kost dávno mrtvého světce něčím, co chtějí ve svém kostele mít. A mít k dispozici skvrnu od krve Ježíše Krista, to je ostatek neobvyklý a neskutečně vzácný. Tedy pokud je skutečně pravá.
Focení zakázáno
„Ukážu vám jeden ze vzácných reliktů, kousek plátna zbarvený Kristovou krví,“ slíbil mi před lety ředitel kanceláře pro turistický ruch Rudy Van der Ween. Snažím se využít téhle krátkodobé „známosti“ a poprosím ho, zdali by mi nevyjednal focení. Přece jen Kristova krev se na rozdíl od belgické čokolády zas tak často nevidí. Narážka na čokoládu není náhodná. Kristovu krev mají uchovávat v Belgii, konkrétně v Bruggách v Basilice svaté Krve. Ampule s Kristovou krví se uchovává ve stříbrném relikviáři z roku 1661. Získat ji měl hrabě a křižák Dětřich Alsaský, který pocházel z Brugg, za statečné činy během druhé křížové výpravy v Jeruzalému.
„Zkusím to“ slibuje Rudy Van der Ween šanci na focení a odešel vyjednávat. Marně. Ani on z titulu své funkce neuspěl. V církevních kruzích neměl nikdo zájem na tom, aby se v českém Koktejlu objevily snímky ampule ve zdobném historickém pouzdře s vatou s rezavými skvrnami, což měla být právě ona zaschlá Kristova krev. I když odpověď je předem jasná, zeptal jsem se, zdali je byť jen teoreticky napadlo dozvědět se o krvi víc. Třeba rozborem DNA. Ač vůbec netuším, zdali by po tak dlouhém čase vůbec byl rozbor možný. Odpovědí bylo zásadní „Ne!“
Podívejte se na krásu historického města Bruggy.
Co prozradí DNA
DNA uchovává informaci i o tom, jakou máme barvu oči nebo rysy obličeje
Z analýzy DNA lze získat různé informace o jednotlivci, včetně genetických stop předků, predispozic k onemocněním a genetického příbuzenství. DNA testy umožňují identifikaci osob a určení otcovství, což je využíváno například ve forenzní genetice (např. Zjištění totožnosti oběti). Dále se pomocí analýzy DNA zjišťují genetické predispozice k různým onemocněním, což může být užitečné pro prevenci a personalizovanou léčbu. Testy příbuznosti a původu DNA poskytují informace o rodových liniích a místě původu až několik set generací dozadu.
Bazilika svaté Krve
Lahvička s několika kapkami krve a vody, kterou Josef z Arimatie omyl Ježíšovo tělo, do Brugg doputovala z Jeruzaléma v roce 1150. „Když nastal večer, přišel jeden bohatý muž z Arimatie, jménem Josef, jeden z Ježíšových následovníků. Dal se ohlásit u Piláta a prosil, aby mu vydal Ježíšovo tělo. Pilát mu vyhověl. Josef zavinul Ježíšovo tělo do čistého plátna a uložil do hrobu, který si dal přednedávnem vytesat ve skále,“ píše se v biblickém Matoušově evangeliu. Možná by se hodilo umístění této křesťanské relikvie do Jeruzalekerku, jenž je jedním z nejzajímavějších kostelů v Bruggách. Dnešní stavba pochází z 15. století, ale stojí na základech kaple o dvě století starší. Jedná se o soukromý kostel s drobně morbidním oltářem ozdobeným kamennými lebkami.
Samotná Bazilika svaté Krve (Basiliek van het Heilig Bloed ) je vlastně dvojitý kostel, jež se skládá z románské dolní kaple sv. Basila a gotizované horní kaple sv. Krve. I když byl postavený roku 1149, jeho současná podoba je daná poslední rekonstrukcí. Ta proběhla v novogotickém stylu v 19. století. Bruggy jsou nabité historií a schránka s údajnou Kristovou krví je jen jedním dílkem obrovské skládanky znalostí a zážitků, kterou stojí za to během pobytu získat.
Zdroj: Dorling Kindersley Book, Brusel, Bruggy, Gent a Antverpy, Moravskoslezský deník, The Holy Blood: King Henry III and the Westminster Blood Relic
