Narozen na Haiti
Muž, o kterém je řeč, se vlastním jménem jmenoval Jean-Jacques Rabin a narodil se ve francouzské kolonii, jejíž dnešní jméno je Haiti. Údajně spatřil světlo světa na plantáži cukrové třtiny, kterou vlastnil jeho otec. Psal se rok 1785 a otrokářství bylo pro tehdejší plantážníky běžnou záležitostí. Gregory Nobles, autor Audubonova životopisu nazvaného The Nature of the American Woodsman k tomu poznamenal: „Například v roce 1819 vzal dva mužské otroky a odvezl je na člunu po Mississippi do New Orleans, kde je prodal i s lodí. Pak získal další otroky a ve 30. letech je v Anglii zase prodal, když zde dohlížel na tisk svého díla věnovaného ptactvu, kterého ho proslavilo.“
Vášeň pro opeřence
Audubon měl odjakživa blízko k ptákům. Byl nejen jejich milovníkem, ale později i malířem, který je malbou věrně zachycoval v životní velikosti. „Cítil jsem s nimi intimitu... hraničící s šílenstvím, které musí doprovázet mé kroky životem,“ cituje Audubonova slova Richard Rhodes v knize John James Audubon: The Making of an American. Jeho celoživotní dílo, kniha Ptáci Ameriky (The Birds of America) je dnes velmi drahým sběratelským kouskem. Přitom byl extrémní problém najít vydavatele, protože málokterý věřil v komerční úspěch knihy. Audubon chodil se srolovanými malbami v podpaží a snažil se najít mecenáše, který by zaplatil vydání jeho díla. Původní publikace obsahovala 435 ručně kolorovaných tisků ptáků v jejich životní velikosti a přirozeném prostředí. Jednalo se vlastně o obrazový atlas, který byl na svou dobu skutečně unikátní prací.
Audubon byl fenomenální malíř i přírodovědec. Podívejte se sami
Otrokářská minulost
John James Audubon byl přinejmenším komplikovanou osobností. Génius, fabulátor, průkopník s nepopiratelným přínosem ornitologii, ale také otrokář a optikou dnešní doby i rasista. Sám ohledně svého původu lhal, tvrdil, že se narodil v Louisianě španělské matce z bohaté rodiny. Badatelé ale zjistili, že ho ve skutečnosti porodila Francouzka či haitská Kreolka, což by znamenalo, že Audubon byl smíšené rasy. Mnozí to vehementně popírají a považují ho „za muže své doby“.
Jenže samotná Audubonova společnost na svých stránkách podobný názor nesdílí. „To nikdy nebyl dobrý argument, dokonce ani o Audubonově době – a rozhodně ne v této –, protože mnoho mužů a žen v dané éře zaujalo silné a otevřené stanovisko ke zrušení otroctví,“ přiznávají členové na svých stránkách. Výsledkem je právě ono dnešní přejmenovávání ptáků nesoucí jméno na jeho počest, která, jak se ukazuje, je poskvrněná rasismem. Nicméně světoznámý ornitolog v tom není sám, o své „lidská příjmení“ přijdou i ptáci nesoucí jména vojáků stojících na nesprávné straně fronty i jinak historicky „znečištěných“ osob.
Zdroje: The Nature of the American Woodsman, Audubon org, The Making of an American.