Tajemství je v pískovci
V Jeskyni víl to vypadá, jako kdyby tam právě skončilo natáčení nějaké pohádky. Romantické světlo svíček se mihotá za oponou rampouchů, z nichž některé mají zvláštně okrovou barvu. Vysvětlení, kde se pod skalou bere tolik ledu, je jednoduché, ale zážitku neubírá na intenzitě. Okolní skály jsou tvořeny pískovcem, který s oblibou puká a tvoří nápadné skalní věže. Zároveň ale uvnitř kamene vznikají mikropóry, jimiž dokáže protéct voda z tajícího sněhu. Zatímco nad sněhem je teplota pod nulou a voda mrzne, skála má jinou teplotu a voda v ní se může držet v tekutém stavu. Pro efektní fotografie si spousta lidí nosí svíčky, jimiž si podzemní prostory nasvítí. Bohužel, často je tam pak nechá, takže v přírodě zůstává vosk stejně jako jejich hliníkové obaly.
Fantazie přírody nezná limity. Ledovou výzdobu v Jeskyni víl tvoří nejroztodivnější útvary.
„Správa národního parku doporučuje návštěvníkům, aby se na vycházky za ledovými útvary vhodně vybavili, například turistickými hůlkami, ideálně pak také protiskluzovými návleky na obuv. Ve skalách je chladněji než na výchozích místech do národního parku, odpovídající teplé oblečení je nezbytností,“ uvádí stránkách národního parku tiskový mluvčí Tomáš Salov.
Matoucí Kyjov
Jeskyně víl se nachází nedaleko Kyjova u Vinného sklepa. Jenže nejde o Kyjov na jižní Moravě a vinný sklep není prostor na uskladnění vína, ale o průchozí jeskyně, která vznikla ze spadaných pískovcových balvanů, kde v zimě vznikají rampouchy o lahvovitého tvaru. Jeskyně víl je od Vinného sklepa vzdálená necelý kilometr vzdušnou čarou. Nejbližší větší město je Krásná Lípa.
Brtnické ledopády tvoří voda z tajícího sněhu. Nemusí se objevit každý rok, důležitá je časová souhra mrazu a tání.
Brtnické ledopády
Koncem zimy jsou ledopády mezi Brtníky a osadou Vlčí Hora nejvydatnější. Jak Jeskyně víl, tak Brtnické vodopády se dají zvládnout během jednodenního výletu. Rampouchy mají často žlutou až hnědou barvu danou látkami vyluhovanými z půdního profilu, humidovými kyselinami a dokonce se v nich dají najít i zamrzlé řasy a zrnka písku, které tající voda strhla sebou. Těžko říct, zdali „Eskymáci“ skutečně mají přísloví „nikdy nelízej žlutý sníh“, či se jedná jen o anekdotu, ale bezesporu by bylo dobré se touto radou řídit. „Nejznámější ledové útvary v této oblasti propojuje modře značený okruh doplněný v zimní sezóně o místní značení,“ vysvětluje informační cedule přímo na místě.
Pohyb v zasněžené krajině Českého Švýcarska je náročnější než v letních měsících. Jenže Jeskyně víl je bezproblémově přistupná i v zimě, takže se není co divit, že o slunečných víkendech se na ni, jen ve velmi mírné nadsázce napsáno, stojí fronta.
