I když kočky nemluví naším jazykem, zdá se, že chápou naše slova. Bez zvláštního tréninku si lidskou řeč prostě odposlouchají, stejně jako lidská mláďata. Nebo dokonce lépe, podle studie zveřejněné v Scientific Reports se kočky učí spojovat obrázky se slovy ještě rychleji než miminka. Což znamená, že i když to vypadá přesně naopak, kočky nás mohou poslouchat. Kočky pojí s lidmi dlouhá historie, až 10 000 let, není tedy divu, že něco pochytily.

Kočičí porozumění předmětem výzkumu

Mnoho informací o tom, jak kočky reagují na lidskou řeč, objevili vědci za posledních 5 let. V roce 2019 vědecký tým v Tokiu prokázal, že kočky velmi dobře znají svá jména a reagují na ně určitým pohybem hlavy a uší. V roce 2022 někteří z těchto vědců v další studii prokázali, že zvířata dokážou přiřadit fotografie lidských a kočičích členů rodiny k příslušným jménům.

Jak funguje kočičí řeč, tedy mňoukání? Podívejte se na video

Zdroj: Youtube

Pozor, kočka vás poslouchá

„Byla jsem velmi překvapená, protože to znamená, že kočky jsou schopny odposlouchávat lidské konverzace a rozumět slovům bez jakéhokoli speciálního tréninku založeného na odměně,“ říká Saho Takagi, srovnávací kognitivní vědkyně na univerzitě Azabu a členka výzkumného týmu studie z roku 2022. Dál ji zajímalo, zda a jak jsou kočky vybaveny k tomu, aby se učily lidskou řeč?

Test pro kočky i miminka

Aby to zjistila, realizovala Saho Takagi další experiment. Zúčastnilo se ho 31 japonských domácích koček, 23 z nich z kočičích kaváren poblíž Tokia a osm od přátel, kteří své mazlíčky dobrovolně přihlásili ke studii. 20 kocourů a 11 koček, většina z nich byla ve věku kolem 4 let, navštívili vědci v jejich domácím prostředí s notebookem a testem určeným primárně pro malé děti.
Vědci kočkám ukázali dva devítivteřinové animované kreslené obrázky, společně se zvukovou stopou, na které jejich majitelé či ošetřovatelé, čtyřikrát vyslovili vymyšlené slovo. Nesmyslné slovo keraru, zatímco se na obrazovce objevil rostoucí a zmenšující se modrobílý jednorožec, nebo parumo, u červeného rostoucího a zmenšujícího se slunce. Kočky sledovaly a poslouchaly tyto sekvence, dokud se nezačaly nudit, což bylo signalizováno 50% poklesem očního kontaktu s obrazovkou. Po krátké přestávce vědci pustili kočkám obrázky na obrazovce ještě čtyřikrát, tentokrát ale polovinu obrázků doprovázelo chybné slovo – keraru pro slunce a parumo pro jednorožce.

Kočky nevěřily svým očím

Když kočky slyšely neshodu, viditelně zmatené strávily v průměru o 33 % více času sledováním obrazovky, což je známkou toho, že se naučily spojovat původní slova s obrázky. „Některým kočkám se dokonce při pohledu na chybný obrázek na obrazovce nevěřícně rozšířily panenky," říká vědkyně Takagi. „Bylo roztomilé vidět, jak angažovaně se kočky na experimentu podílely."

Rychlejší než lidé

Je překvapivé, že naprostá většina koček se naučila každou asociaci slova a obrazu po pouhých dvou devítisekundových lekcích. Oproti tomu většina čtrnáctiměsíčních miminek potřebuje čtyři patnáctivteřinové lekce, včetně toho, že každé slovo musí slyšet sedmkrát za lekci, na rozdíl od čtyř. „Kočky věnují pozornost tomu, co v každodenním životě říkáme a snaží se nám porozumět více, než si uvědomujeme,“ je přesvědčená Takagi.

Lze výsledky srovnávat?

Přesto výsledky nemusí nutně znamenat, že se lidská miminka učí slova pomaleji než kočky, říká Janet Werker, vývojová psycholožka z University of British Columbia. Navzdory tomu, že test na kočkách byl modelován podle toho, který ona a její kolegové navrhli na konci 90. let pro kojence, stále existují rozdíly v metodách. Kočky v japonské studii například slyšely tříslabičná slova vyslovovat své majitele, zatímco děti poslouchaly jednoslabičná slova pronášená jim neznámým hlasem.

Psi to mají jinak

Ani přímé srovnání s tím, jak se učí znát slova psi není možné. Majitelé psů uvádějí, že jejich psi znají v průměru 89 slov a studie ukazují, že nadaní psi se učí nová slova rychle, zvládnou až 12 nových slov týdně a mohou si je pamatovat nejméně 2 roky. Ovšem tyto poznatky vyplývají z velmi odlišných vědeckých experimentů, jako například pokusy ve spolupráci majiteli psů, založené na aportování, to kočky opravdu nedělají.

Kočky se slovní asociace učí bez jakéhokoli tréninku nebo příslibu odměny, stejným způsobem, jakým se učí mluvit děti. Zdá se, že kočky umí lépe porozumět lidské řeči než my té jejich. Že by přece jen domestikovaly ony nás a ne naopak?