Některé kočky měly problémy se spánkem, trpěly nechutenstvím nebo smutně mňoukaly. Jiné se dožadovaly větší pozornosti svých lidí nebo se vyhýbaly svým oblíbeným hrám. Tým vědců pracujících na výzkumné studii uvedl, že jejich zjištění zpochybnila názory, že by kočky byly asociální, a naznačila, že psychologická zkušenost ztráty může být univerzální.
Změny chování
„Kočky věnovaly spánku, krmení a hraní méně času než obvykle, zato více vyhledávaly pozornosti lidí a jiných domácích zvířat, schovávaly se, trávily čas o samotě a zdálo se, že hledají své ztracené společníky,“ napsali autoři z Oaklandské univerzity v USA ve své studii, která byla publikována v Applied Animal Behavior Science.
Netruchlí jen lidé
Truchlení je v živočišné říši dobře známým jevem, například sloni, delfíni a šimpanzi v tomto období vykazují složité vzorce chování, jako je hlídání těla uhynulého druha po smrti. Nedávná studie italských vědců naznačila, že tento jev se vztahuje i na psy, kteří vykazovali změny chování, když zemřel jiný pes v domácnosti.
Podívejte se jak kočky truchlí a jak se jim dá pomoci
Věrný psí kamarád
Dr. Federica Pirrone z univerzity v Miláně, která je jednou z autorek studie, uvedla: „Psi jsou vysoce emocionální zvířata, která si vytvářejí velmi úzké pouto se členy rodiny. To znamená, že mohou být velmi zarmouceni, když jeden z nich zemře, a měli bychom jim pomoci se s tímto utrpením vyrovnat.“ V článku v časopise Scientific Reports Pirrone popsala, že se dotazovali 426 majitelů více psů, ze kterých jeden uhynul. Podle majitelů 86 % přeživších psů vykazovalo po smrti jiného psa v domácnosti změny chování. Celkově bylo pozorováno, že psi si méně hrají a žerou, více spí a více vyhledávají pozornost majitelů. Podle dr. Pirrone se výsledky nezdají být ovlivněny úrovní vazby mezi majitelem a jejich psem nebo tím, že si své mazlíčky polidšťují, což by znamenalo, že si do nich promítají svůj smutek.
Oproti předpokladům truchlí i kočky
Výzkumníci z Oaklandské univerzity uvedli, že je méně pravděpodobné, že by i kočky mohly vykazovat známky ztráty blízkého druha. „Psi jsou původně smečková zvířata a mohou reagovat na smrt jedince stejného druhu silněji. Kočky v lidské péči se přizpůsobily životu mezi jinými druhy a jejich schopnost reagovat na ztrátu společníka vyžaduje další studium,“ napsali doslovně.
Výzkum mezi majiteli koček
V nejnovější studii byli dotazováni k chování přeživší kočky majitelé více než 450 koček, kteří měli v domácnosti dalšího domácího mazlíčka, buď kočku nebo psa, který nedávno uhynul. Zhruba ve dvou třetinách případů byla mrtvým domácím mazlíčkem jiná kočka a zbytek byli psi. „Na rozdíl od psů máme tendenci si myslet, že kočky jsou rezervované a nespolečenské,“ řekla Timesům profesorka Jennifer Vonk, komparativní/kognitivní psycholožka z Oaklandské univerzity a spoluautorka studie. Poznamenala však, že ve volné přírodě mají kočky tendenci se sdružovat a vytvářet určité hierarchie. „Myslím, že jsme je dosud hodnotili chybně,“ dodala doktorka Vonk.
Čím delší soužití, tím ztráta bolí víc
Studie naznačila, že kočky byly smrtí zasaženy tím hlouběji, čím déle žily společně s druhým domácím mazlíčkem. Naopak, co nemělo vliv bylo, zda byla svědkem úmrtí nebo počet domácích mazlíčků v jedné domácnosti. „Společně strávený čas při každodenním soužití, byl v souvislosti s větším chování podobnému smutku a strachu, zatímco čím pozitivnější byly vztahy mezi oběma zvířaty, tím spíš nastal pokles spánku, chuti k jídlu či hraní,“ uvádí studie.
Zatímco výsledky podporují myšlenku, že kočky truchlí, stále je ve hře i alternativní vysvětlení je, že majitelé promítají svůj vlastní zármutek do svého mazlíčka. „Pro tuto hypotézu by hovořil fakt, že lidé, kteří pociťovali větší zármutek, častěji hlásili u svých přeživších koček poruchy spánku, čas trávený o samotě a schovávaní se,“ uvádí studie.