Medvěd Wojtek, původem ze Sýrie, byl adoptován polskou armádou v roce 1942 poté, co ho íránský chlapec vyměnil za jídlo. Jak se polská armáda dostala do Afriky? Po zahájení operace Barbarossa přiměli Spojenci Stalina, aby obnovil diplomatické vztahy s Polskem. Po dohodě byli na konci července 1941 propuštěni polští vojáci ze sovětských pracovních táborů a pod velením generála Władyslawa Alberta Anderse II. utvořili polský sbor. Rychle opustili Sovětský svaz a připojili se ke spojeneckým silám v Africe.
Zachráněný sirotek
V dubnu 1942 potkali v pohoří Zagros v Persii (nynějším Íránu) malého chlapce, jenž měl u sebe medvídě, kterému lovci zabili matku. Osudem zkoušeným vojákům se roztomilé medvídě líbilo a vyměnili ho s chlapcem za konzervy, čokoládu, kapesní nůž a pár drobných. Když poručík Anatol Tarnowiecki viděl, jak uklidňující vliv má medvěd na jeho muže, rozhodl se medvěda ponechat a vychovat. Malý huňáč dostal jméno Wojtek, což je zkrácenina od Wojciecha a znamená „usměvavý válečník“.
Vojín Wojtek
Vojáci Wojtka krmili kondenzovaným mlékem z láhve od vodky a jako dudlík používali smotek látky. Medvídě usínalo s vojáky ve stanu a rychle se stávalo něčím víc, než jen maskotem. Wojtek byl oficiálně přijat za plnohodnotného člena do polské 22. dělostřelecké zásobovací roty a všichni ho zbožňovali. Jako voják si osvojil i některé neřesti, kouřil cigarety, které později i jedl, měl rád sladkosti, s oblibou pil pivo a rád se „pral“ s muži jednotky. V takových zápasech zvládl přeprat i tři muže najednou, ani v dospělosti však nikdy nevytáhl drápy a nikdy nikomu neublížil.
Prohlédněte si osudy mimořádného medvěda na historických snímcích a záběrech.
Medvěd válečným hrdinou
Polští zajatci byli propuštěni s tím, že pomohou spojeneckým jednotkám v Itálii. Z Íránu tedy putovali do Egypta a dál i s medvědem do Evropy, kde pomáhali spojeneckým jednotkám během bitvy u Monte Cassina, což byla významná bitva během italského válečného tažení. Protože platil zákaz přepravy zvířat, byl Wojtek veden v evidenci jako voják, s evidenčním číslem, a dokonce i výplatní knížkou. Úkolem 22. roty bylo dodávat munici na frontovou linii. Do toho se aktivně zapojil i Wojtek, který nosil prázdné bedny od munice, aby mohly být znovu naplněny, a údajně měl i v těsné blízkosti bojiště nosit zbraně. Jeho nasazení mu vyneslo všeobecný respekt, obdiv spolubojovníků a místo na emblému 22. roty jako symbol odvahy a vytrvalosti. Je tam vyobrazen obrys medvěda nesoucího bednu s municí jako připomínku Wojtekovy služby za války.
Důchod ve Skotsku
Na konci války byl Wojtek povýšen do hodnosti desátníka a polská vojska roztroušena po celém světě. Po Jaltské konferenci bylo rozhodnuto, že Polsko zůstane v zóně sovětského vlivu a polští vojáci se zkušeností ze sovětských pracovních táborů nechtěli, aby se z jejich milovaného medvěda stal symbol komunismu. Místo do Polska proto v říjnu 1946 s 22. rotou odletěl na letiště Winfield v Huttonu v Berwickshire ve Skotsku.
I tady byl za hvězdu, místní děti se směly vozit na jeho zádech a vojáky doprovázel na místní tancovačky. Z tábora dnes nedochovalo nic, ale na jednom stromě prý jsou dodnes vidět škrábance od Wojtkových drápů. Když vojáci začali tábor opouštět, skončil „lidský“ život milovaného medvěda. Ujala se ho edinburská zoologická zahrada, kde si užíval důchodu až do své smrti v roce 1963 ve věku 21 let. Polští spolubojovníci ho chodili v zoo navštěvovat a ožil prý vždy, když slyšel polštinu. Hlavně to asi bylo tím, že mu do zoo pravidelně pašovali pivo a cigarety, nad čímž vedení zoo prostě jen bezmocně mhouřilo oči.
Za války sehrál medvěd významnou roli pro morálku polských vojáků a dodnes je vnímán jako symbol kamarádství. Jeho mimořádný život připomíná několik památníků po celém světě a bylo mu věnováno několik dokumentárních a animovaných filmů.
