Chlad se pomalu začíná vkrádat do pošmourných rán i deštivých odpolední. O víkendu už někteří raději zůstanou pod dekou a sledují seriály. To v Česku znamená jediné, že se blíží dušičky a vzpomínání na zesnulé. Ačkoliv mladším generacím to možná připomene spíše Halloween a „spooky season" plnou nevysvětlených záhad a děsivých příhod. A přesně jedna taková se odehrála v britském Dodlestonu v roce 1984.
Co když doma nebydlíte sami?
Když se se svou přítelkyní Debbie Ken nastěhoval do Meadow Cottage nedaleko Chesteru pod Liverpoolem, začalo se v jejich přestavovaném obydlí z 18. století dít něco podivného. Nejdříve se objevily stopy na zemi. To by nejspíš nebylo tolik znepokojivé, kdyby šly jednoduše odstranit. Pár se nejdříve pokoušel otisky smýt a následně zamalovat, ani jedna z metod však trvale nezabrala a Ken s Debbie tak museli přijmout novou výzdobu podlahy. Později pár i jejich přátelé hlásili, že po domě pociťovali chladivé závany vzduchu nebo vídali pohyblivé stíny. Nic je ovšem nezaskočilo tolik jako události, které následovaly.
Počítač BBC micro.
Když Ken zapnul ze školy zapůjčený počítač BBC micro, který, jak už název napovídá, vypustila v osmdesátkách do oběhu společnost BBC, na jeho primitivní zařízení začaly přicházet nevystopovatelné zprávy. Jejich obsah byl psán ve špatné angličtině a ve větách, které připomínaly spíše hádanku nebo báseň. Ken i jeho přátelé začali mít podezření, že komunikující entita vůbec není z 20. století, ale přichází z dob dávno minulých. A bytost za zprávami to potvrdila - její příběh se odehrával v roce 1546.
Dodleston messages
Příběh, který později vešel ve známost jako Dodleston messages (Zprávy v Dodlestonu), tím získal na zajímavosti, z které ale následně začalo nové majitele domu mrazit. Ken si nejdříve myslel, že byly zprávy na počítač uloženy před tím, než si jej odnesl ze školy a bral to jako žert. Čím více spolu ale dvě strany komunikovaly, tím podivnější se konverzace stávala. Nakonec to vypadalo, že entita dům sdílí s hmotnými obyvateli a už nějakou dobu je ze záhrobí pozoruje.
Jedna z prvních zpráv obsahovala komplikovanou zašifrovanou báseň plnou ukrytých významů. Další zpráva byla jasnější. Odesilatel nové majitele chválil, ale taky si stěžoval, že dům krádeží odcizili a že používají ďábelské síly, kterými patrně myslel elektřinu. Entita se podepisovala iniciály L.W. a mezi lidmi se rozmohla přezdívka Lucas. Kdo Lucas ale byl a co požadoval? Nakonec dle zpráv přišli historikové se jménem Tomas Harden, který v té oblasti žil v polovině 16. století.
Tomas páru řekl, že zářivou krabičku, skrze kterou spolu komunikují dostal od bytosti, která přišla z roku 2 109 a vyzvídal, z jakého roku jsou oni. Nadále sice probíhá další konverzace, ale je čím dále více zmatená a nesourodá. Ken s Tomasem se stávají přáteli a sdílejí spolu své životy a snaží se odhalit záhadu bytosti z roku 2109. Celá tato etuda vyvrcholila knihou Vertikální rovina, kde Webster celou svou zkušenost popisuje.
Tak co, kdo zprávy mladému páru doručoval? Byl to „prank" ze strany jejich kamarádů, Kenova nadřízeného nebo snad skutečně zprávy prolétaly staletími?
Někteří si svou víru v nadpřirozeno, ale nenechají zvyklat.
Síla slova
Při rozborech spolupracovali jazykovědci i historikové a nakonec události i zprávy prohlásily za pravé, teda dokud se jednalo o přátelé Websters. V srpnu roku 1996 se příběh opět otevřel a dostal se i na televizní obrazovky. Zde byla přizvána i vědkyně Dr. Laura Wrightová z univerzity v Cambridge, které zprávy po jazykové analýze prohlásila za falešné. Wrightová na otázku ohledně pravosti dokonce odvětila: „Pokud to má vypadat jako raně novověké anglické písmo, tak se to tomu nepodobá ani zdaleka.”
Doktorka také provedla analýzu výskytu přídavných jmen před podstatnými jmény a zjistila téměř totožnou frekvenci mezi Lukasovými zprávami a Websterovými popisnými pasážemi (26 %, resp. 26,6 %, zatímco frekvence vzorku jiných spisů z období, kdy Webster knihu psal, byla 32-35 %). Forenzní lingvistika přišla vyšetřovatelům na mysl v roce 1968, kdy švédský lingvista Jan Svartvik studoval gramatické nesrovnalosti v řadě policejních výpovědí, pak ale opět ustoupily do pozadí a v 90. letech se opět ujaly slova. V českých zemích pomohly odhalit například nechvalně známé falešné rukopisy.