Vietnamskou válku známe jako vleklý konflikt, v němž bojovali Vietnamci proti Američanům. Faktem ale je, že ji začali komunisté z Vietnamské demokratické republiky na severu, kteří chtěli ovládnout bohatší Vietnamskou republiku na jihu. Odtud taky pochází ustálené označení Severní a Jižní Vietnam.
Kde se vzaly dva Vietnamy
Vznik dvou vietnamských států je potřeba hledat v dohodě, která padla na Ženevské konferenci v roce 1954. Jednalo se o rozdělení celé Indočíny, kam spadaly Kambodža Laos a Vietnam, kde svůj vliv uplatňovala Francie. Jenže ta prohrála válku a o své tamní kolonie přišla. Hranice obou Vietnamů tvořila 17. rovnoběžka a v plánu bylo, že se obě země sjednotí demokratickými volbami. Jenže komunisté tušili, jak by volby mohly dopadnout a sáhli k silovému řešení. Válka se táhla až do roku 1975, zapojily se do ní USA, Sovětský svaz, Čína a celá řada dalších zemí. Dnes je Vietnam komunistický, nicméně sever je stále ekonomicky slabší než jih.
Vlajková věž
Vojenské muzeum v Hanoji najdete snadno, stačí se ptát na Vlajkovou věž, která tvoří ikonu města. Muzeum je hned pod ní. Chcete-li si do mapy vložit přesné koordináty, tak tady je máte: 21°1′57″N 105°50′23″E. Věž je součástí Hanojské citadely, zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO. Její výška je 33,4 m (41 m s vlajkou).
Americký imperialismus
Tak jako si Sovětský svaz ani současné Rusko nepřipouští, že 2. světovou válku rozpoutali oni, když spolu s nacistickým Německem přepadli Polsko (je zakázáno o tom mluvit), tak si Vietnamci nepřipouštějí, že vietnamská válka začala tím, že Vietnamci na severu napadli své sousedy na jihu. Pro ně je to válka proti imperialistické Americe, kterou vyhráli. „Amerika je velká, ale stejně nás neporazila,“ vysvětloval mi tamní průvodce poté, co se zeptal, jestli náhodou nejsem Američan.
Podívejte se do hanoiského válečného muzea.
Čech v americké uniformě
Je znám případ jediného Čechoslováka, který se do bojů zapojil v americké uniformě. Šlo o Manuela E. Vaněčka, který v červnu 1968, aby si splnil dávný sen - vstoupil do americké armády a ve Vietnamu bojoval proti komunistům. Povedlo se mu získat americké občanství a jako příslušník americké armády bojoval ve Vietnamu - možná jako jediný český emigrant. To už se zřekl nejen původního občanství, ale i jména. Ve vojenské knížce byl zapsán jako Manuel F. van Eyck. Zmínku o něm jsem ale v muzeu nenašel. Zato příkladů hrdinství vietnamských bojovníků a zákeřnosti amerických okupantů tam bylo plno.
Je dobré znát historické souvislosti, protože muzeum je vlastně propagandistická instituce, kde snadno propadnete zkreslenému dojmu. Je to logické, přesně v duchu hesla, že dějiny píší vítězové. A tady zvítězil komunismus.
Špatná válka, na špatném místě, ve špatné době.
Morris Udal, americký politik
Zůstává spekulativní otázkou, jak by vypadal dnešní Vietnam, kdyby opravdu došlo k demokratickým volbám, země se spojily a vydaly se dál. Není vyloučeno, že by se orientovaly k „západnímu“ způsobu života a podobně jako Jižní Korea by se mohly stát jedním z asijských tygrů.
Ho Či Min
Na jednom z výjevů sedí pozlacený muž jménem Nguyễn Sinh Cung, kterého ale svět zná pod politickým pseudonymem Ho Či Min. Podobně si jméno nechal změnit i Lenin (původně Ujlanov) nebo Stalin (původně Džugašvili). Přezdívka vietnamského vůdce a prezidenta znamená „Ten, kdo je osvícený“ nebo „Ten, kdo osvětluje cestu“. Na daném obraze byste si ho snadno zaměnili s Buddhou.
Sedí s usmívající se tváří, neozbrojený, před vycházejícím sluncem a před sebou má své učedníky. Přestože za života byl znám prostým životním stylem, po smrti na srdeční selhání se stal ikonou pro extrémní kult osobnosti. A zatímco on s úsměvem vypráví, dole v rohu obrazu už jsou lidé se zbraněmi. Na první pohled by to mohlo být ztvárnění Buddhy, ale u něj byste moc zbraní nenašli. Nicméně jsme přece jen ve válečném památníku, takže zbraně a zabíjení tady mají své smutné místo.
