Pevnost Boyard byla vystavěna v pobřežních vodách západní Francie a měla bránit přístupu nepřátelským lodím k městu Rochefor, kde byl umístěný válečný arzenál. Stojí mezi ostrovy Aix a Oléron, jejichž pevnostní děla nepokryla celou úžinu Pertuis d'Antioche. Pokud by nepřátelské loďstvo proplulo, mohlo by se vylodit ve Francii nebo dál pokračovat proti proudu řeky Charente.

Měsíc v zubech

Plán zbudovat v pobřežních vodách pevnost pochází ze 17. století, ale pevnostní stavitel Sébastien Vauban měl stavbu králi Ludvíku XIV. rozmluvil slovy: „Pane, bylo by snazší chytit do zubů Měsíc než usilovat o stavbu v takové lokalitě.“ Jak se ukázalo, neměl pravdu, pevnost stojí, zatímco Měsíc ještě nikdo v zubech nedržel.

Pozdě a zbytečně

Pevnost Boyard má tvar oválného stadionu o délce 68 metrů a šířce pouhých 31 m. Dvacetimetrové zdi stojí na pískovcových základech. Na první pohled připomíná vězení a nějakou dobu k tomuto účelu i sloužila. Stavba začala v roce 1801, ale její budování komplikovalo nestabilní pískové podloží. Navíc po námořní bitvě u Aix Roads v dubnu 1809, v níž Francie drtivě prohrála, byl projekt zastaven. K jeho oživení došlo až v roce 1837, dostavěna byla o dvacet let později. Bizarní je, v době dostavby už pominul důvod její stavby. Dostřel děl se totiž rapidně zvýšil a pevnost se stala zbytečnou. Přesto tam alespoň na čas byla umístěna vojenská posádka, ubytováno tu mohlo být 250 mužů.

Vězení a památka

Dobrodruzi s Alainem Delonem

Pevnost  Boyard posloužila nejen jako kulisa pro filmové soutěže, ale i pro natáčení skutečného filmu Dobrodruzi (Les Aventuriers). Hlavní role ztvárnili Lino Ventura, Alain Delon a kanadská herečka Joanna Shimkusová. Film natočil roku režisér Robert Enrico v roce 1967.

Po roce 1871 byla využívána jako vojenské vězení, protože nabízela hned několik výhod. Pokud by se někomu povedlo utéct z cely, musel by ještě vyřešit problém, jak se dostat na pevninu. Podobný princip využívala celá řada věznic včetně populárního Alcatrazu. Pevnost byla dostatečně izolována od pevniny, takže k ostraze vězňů by stačilo menší počet strážných. Nicméně roku 1913 byla opuštěna a začala pomalu, ale jistě chátrat a hrozila ji totální devastace Nakonec se stala 1. února 1950 památkově chráněnou. Původní rozpočet byl 830 000 franků. Jenže nakonec stavba stála francouzský stát 8 600 000 franků. „Původní plány zahrnovaly kolmé zdi. Tento projekt, který byl později mírně upraven vylepšením inženýra Garavaquea a doplněn klenutými kasematami,“ popisuje na svých stránkách francouzský památkový katalog.

V roce 1961 se ministerstvo armády rozhodlo se jí zbavit a dát ji k prodeji, jehož využil belgický zubař Eric Aerts a pevnost koupil. „V roce 1988 ji od něj odkoupila produkční společnost Jacquese Antoina, jež přesvědčila francouzský Conseil Général de Charente-Maritime, aby ji odkoupila zpět za symbolický 1 frank s tím, že se postará o rekonstrukci,“ dodává další podrobnosti turistická kancelář ostrova Oléron a povodí Marennes.

Podívejte se na závěrečnou scénu z filmu točenou v pevnosti Boyard.

Zdroj: Youtube

Kulisa soutěže

V roce 1989 začala rekonstrukce pevnosti v rámci příprav na pořádání herní show. Součástí rekonstrukce bylo vybudování kotviště i zázemí pro televizní techniku připomínající malou základnu pro těžní věž. Bylo nutno zlikvidovat místy až půlmetrovou vrstvu guana. Obnoveny byly i dělostřelecké plošiny. Slávu nakonec „zbytečná“ pevnost získala až díky původně francouzské, později mezinárodní televizní show, v níž závodily pětičlenné týmy proti sobě. Cílem bylo dostat se k trezoru s penězi. Natáčela se zde i česká varianta soutěže.

Zdroje: Oleron Island, https://monumentum.fr/