Jaký byl život bez cukru? Zdravější
Filmy, které se odehrávají ve středověku, ukazují chudinu se zkaženými nebo chybějícími zuby. Jenže nalezené lebky nic takového nepotvrzují. Zubní sklovina je extrémně trvanlivý materiál, a tak se zachovává skvělý důkaz o stavu chrupu dávno mrtvých lidí. Jedním z obecně známých důvodů je, že se sladilo medem, a nikoliv cukrem, který má na zubní kaz a stav chrupu poměrně zničující vliv. Cukr je relativně mladý vynález. Navíc nejprve se cukr vyráběl z cukrové třtiny, která má svůj původ v asijských tropech. Teprve později, když cukr se od Arabů a pomocí křižáků v průběhu křesťanských výbojů dostal do Evropy, zjistili „našinci“ onen nezapomenutelný pocit mít sladko v puse. Med je skvělý, ale cukr je prostě jiná liga.
Dnes slýcháváme, že „mozek jede na energii z cukru“, což má naznačovat, že život bez něj byl mnohem pomalejší. Jenže dnes, v době počítačů, aut a dalších prostředků, které nás zbavují fyzické námahy zdaleka tolik energie nepotřebujeme. Pryč je doba, kdy sedlák nemajíc traktorů šlapal za pluhem, který táhla kravka, a pekařův pomocník nosil pytle na zádech místo toho, aby je naložil na dopravník.
Cukrová řepa
Naprosto zásadní objev udělal Oliver de Serres, botanik, kterého by měla velebit každá cukrářka a mel by mít plaketu v každé cukrárně. Vyextrahoval totiž cukr z cukrové řepy. Psalo se 16. století a Evropě se otevřely netušené kulinářské možnosti. Příběh o vzniku cukrové kostky v Dačicích jsme už v Koktejlu psali, je to totiž český vynález. Cukr se tak začal propracovávat ze stolů šlechty směrem dolů v sociálním „potravinovém řetězci“.
Britský válečný experiment
Velká Británie se během druhé světové války obávala možného odříznutí dovozu zboží a potravin díky blokádě provedené německými ponorkami. V praxi by to znamenalo spoléhat se na vlastní potravinové zdroje. Proto byl zaveden přídělový systém potravin a cukr byl omezen. Cukr se totiž v Británii v podstatě vůbec nerafinoval, země byla na dovozu této komodity závislá. Zároveň ale bylo jasné, že válečná výroba je na výdej energie, včetně té lidské, náročnější. Otázkou bylo, jak to bez cukru obsažení energie půjde.
Ukázalo se, že snadno. Ve středověku to evidentně šlo taky. Lidé jen trávili u jídla více času, protože bylo potřeba získat „sílu“ štěpením škrobů a dalších komponent obsažených v chlebu či bramborách. Když se pak cukr vrátil v neomezeném množství, vypukla v rozvinutých zemích epidemie obezity, která zasáhla i Česko.
Skvělé video o tom, jak cukr změnil svět.
Studie, která byla publikovaná v prestižním časopise Nature, že lidé vyrostli v dobách přídělového systému mají mnohem menší náběh na cukrovku druhého typu. Vzorek k porovnání se našel snadno – stačilo použít zdravotní data lidí, kteří se narodili poté, co byl zrušený přídělový systém. Pointa je jednoduchá. Cukr je skvělý, lahodný a snadno si na něm vytvoříme sladkou závislost. Ale rozhodně ho nepotřebujeme tolik, kolik ho do sebe dostáváme.
