Diamanty vznikají neustále, takže šanci, byť stále se zmenšující, mají hledači diamantů stále. Nově nalezený kámen o rekordní velikosti byl detekován pomocí technologie vyvinuté společností známou jako Mega Diamond Recovery X-ray Transmission nebo MDR XRT. Zjednodušeně řečeno, společnost Lucara Diamont nasadila na hledání diamantů speciálně vyvinutý rentgen. Pokrok se nazastavil ani tady.
„V dole Karowe už se našlo několik velkých kamenů. Mezi další významné nálezy v tomto dole patří diamant Sewelô o hmotnosti 1758 karátů a Lesedi La Rona o velikosti 1109 karátů,“ píše na svých stránkách Forbes o místě, kde k nálezu došlo.
„Těžba může být riskantní proces – při prosekávání kamenů existuje šance, že nedopatřením rozbijete cenný nález. Podle inženýra Lucary, který se vyjádřil pro The New Yorker, technologie MDR XRT funguje jako skener zavazadel na letišti,“ udává Holly Large v populárně naučném magazínu IFL Science. Olbřímí nález zatím nemá jméno, ale to je jen otázkou času. Stejně tak se zatím neví, k čemu, kým a jak bude využit.
Prvenství patří diamantu Cullinan, který byl nalezen v sousední Jihoafrické republice v roce 1905. Měl hmotnost 3106 karátů a byl rozřezán na několik menších kamenů, jež se staly součástí britských korunovačních klenotů.
(Ne)obyčejný uhlík
Tuha a diamant jsou v obou případech „obyčejným“ uhlíkem. Ovšem zatímco tuha je černá a měkká, diamant je nejtvrdší a průsvitný. Přesto, že jsou ze stejného prvku, jsou naprosto odlišné. Diamanty vznikají hluboko pod povrchem Země, kde panují extrémní podmínky – vysoké teploty a tlak. Tento proces začíná v zemském plášti, v hloubce přibližně 150 až 200 kilometrů, kde teploty dosahují kolem 1 000 až 1 500 °C a tlak se pohybuje mezi 4,5 až 6 gigapascaly. Právě to způsobí, že se uhlík mění do své krystalické formy – tedy do podoby diamantu.
Podívejte se, jak se diamanty dobývají.
Diamant Cullinan
Doposud největší surový diamant byl vykután v dole Premier No.2 v Jižní Africe ve středu 26. ledna 1905. Jméno dostal podle majitele dolu sira Thomase Cullinana. Šťastným nálezcem byl důlní manažer Frederick Wells, který si ho všiml v hloubce pouhých 5,5 metru. V roce 1907 ho koupila správa Transvaalské kolonie a darovala jej britskému králi Eduardu II., jenž ho nechal v Amsterodamu rozdělit na menší kousky, které se staly součástí korunovačních klenotů. Jeho původní velikost byla přibližně 10,1 cm na délku, šířka 6,35 cm a výška 5,9 cm. Geologové kladou jeho vznik do přechodové zóny zemského pláště, do rozmezí hloubek 410 – 660 km. K povrchu se měl dostat před 1,18 miliardou let.
Kde se bere uhlík?
Uhlík je jedním ze stavebních prvků organické hmoty. Kde se ale bere tak hluboko pod zemí? Pocházet může z různých zdrojů. Nejčastěji pochází z organických látek, které se dostaly do zemského pláště subdukčními procesy, během kterých se jedna zemská deska zanořuje pod druhou.
Jakmile jsou diamanty vytvořeny, musí se dostat na zemský povrch, aby byly objeveny. K tomu dochází prostřednictvím vulkanických erupcí. Diamanty jsou přepravovány v hlubinných magmatických trubicích, známých jako kimberlitové nebo lamproitové komíny. Tyto pohyby přinášejí diamanty z hloubky až na povrch, kde se nacházejí v sekundárních ložiscích, například v říčních usazeninách nebo štěrkopíscích.
Tento přirozený proces tvorby diamantů trvá miliardy let. Díky svému jedinečnému vzniku jsou diamanty neuvěřitelně tvrdé, což je jedna z jejich nejvýznamnějších vlastností. Tato tvrdost a vzácnost činí diamanty vysoce ceněnými jak v klenotnictví, tak v průmyslu, kde se používají například pro řezné a brusné nástroje.
Diamanty jsou pro mnohé ženy vrcholem luxusu a korunou šperku. Ne náhodou zásnubní prstýnek často obsahuje malý diamant.
Nikdy jsem nepociťovala k žádnému muži takovou nenávist, abych mu vrátila diamanty.
Zsa Zsa Gabor maďarsko-americká prominentka a herečka 1917–2016
Kde se vzalo slovo diamant?
Původ samotného pojmenování diamantu není zcela jasný. Jedna teorie tvrdí, že se jedná o odvozeninu z řeckého slova „adamas“ – nezničitelný. Jinde se spekuluje o souvislosti s arabským slovem „al-mas“ znamenající nejtvrdší.
