„Přemej raky v několika vodách, aby všechna špína pryč z nich přišla, vytahej z ocásku žílky, pak je narovnej buď do hrnka nebo na pánev, dej k nim trochu kmínu, trochu soli, kousek nového másla, kousek zelené petružele, nalej na ně trochu vařícího piva a nech je vařit, ať jsou pěkně červené.“
Nutno říct, že tento recept z Domácí Kuchařky M. D. Rettigové se jí vešel do jediné, byť trochu složité věty. Jenže v současnosti by narazila na problém, že raků je v naší přírodě nedostatek. Všechny původní druhy raků jsou v Česku chráněny jako kriticky ohrožené.
Máme tady sice invazní druhy raků, které by bylo potřeba hubit ve velkém. Těžko říct, zdali mají chuť stejnou, jako ti, které by vařila proslulá česká kuchařka, nicméně i tady by u nechráněných druhů mohl člověk narazit. Korýši, kam raci patří, se vařívali zaživa, což bezesporu spadá pod kategorii týrání. Týrání definuje Zákon o ochraně zvířat proti týrání. „Usmrtit zvíře způsobem působícím nepřiměřenou bolest nebo utrpení,“ je podle zákona týrání. A vaření zaživa by tam bezesporu spadalo.
Žáby a drozdi
Listování Domácí kuchařkou přináší celou řadu zajímavých momentů. Názvy receptů jako Polívka ze žab, Ocásky šnečí nebo Drozdi neb kvíčaly zadělávané vzbuzují úsměv a otázky zároveň. Drozd kvíčala sice není nijak extrémně vzácný pták, ale kdo by ho chytal. Čižba, tedy lov na lep, je u nás zakázaná a ornitologové by se bezesporu divili, že ptáci, které chytají z důvodů kroužkování do sítí, by měli skončit na talíři.
Pravdou je, že v českých supermarketech stále můžete koupit šneky a v asijských i žáby. Otázkou je, kdo je umí připravit natolik dobře, že si strávník pochutná.
V Asii si občas předsudky nemohli dovolit
Zatímco u nás vládne spousta předsudků vůči některým typům masa, tak v mnoha částech Asie nic takového není. Důvod je prostý. Země jako Kambodža nebo Čína si prošly celou řadou hladomorů. Rudí Khmérové i komunisté Mao Ce-tunga svým občanům dokázali, že i chlupatý sklípkan může být pochoutkou a sníst se dá všechno včetně trávy.
Magdalena Dobromila Rettigová
Magdalena Dobromila Rettigová
Magdalena Dobromila Rettigová se narodila v německy hovořící rodině 31. ledna 1785 ve Všeradicích na Berounsku. Neměla příliš šťastné dětství, bylo poznamenáno smrtí otce. Již od osmi let se musela starat o domácnost a pomáhat matce vydělávat na živobytí. Život Magdaleny se výrazně změnil až v roce 1807, kdy se provdala za právníka Jana Aloise Sudiprava Rettiga, známého nejen svým vlastenectvím, ale i nespornými literárními kvalitami. Zdroj: Město Litomyšl
Obě země jsou na tom už daleko lépe, nicméně stále tam na trzích můžete narazit na leccos. Žáby, hmyz, psy i veverky. M. D. Rettigová by tam měla obrovské pole působnosti, byť by některým receptům Asiaté moc nerozuměli. Třeba klasickým českým omáčkám tam zrovna neholdují. Ale na druhou stranu jsou poměrně přizpůsobiví a dokáží nakombinovat zvláštní suroviny. Zatímco v Domácí kuchařce se dočtete, jak připravit dort z nudlí, tak v Íránu pod Persepolí „frčí“ nudle se zmrzlinou. Receptem jsme začali, receptem skončeme. Ale pozor, rozhodně to není nic, po čem byste měli zhubnout!
Nudle s mandlemi
„Udělej po dvou vejcích nudlí jako k maštění, uvař je v slané vodě, oceď je, pokrájej drobně dva loty sladkých mandlí, dej nudle na mísu, mandle k nim, pak dva loty tlučeného cukru a kousek vanilie, pak do toho vlej asi tři čtvrtky sladké vařené smetany, vymaž mísu máslem, vlej to do ní, nech to v troubě vysmahnout, povrchu to poklaď máslem a posyp cukrem."