V září 1957 přinesl pracovník ze zoo v Lincoln Parku do Chicagského přírodovědného muzea mladého, asi 80 cm dlouhého hada a požádal o pomoc s určením druhu zvířete. Zdánlivě malého problému se ochotně ujal slavný herpetolog Karl P. Schmidt, který v té době pracoval v Přírodovědném muzeu. Schmidt byl známým odborníkem na hady, prestižním ve svém oboru a v určování hadů tak zběhlý a úspěšný, že po něm bylo mnoho druhů pojmenováno.
Pochybnosti o druhu
Pečlivý Schmidt si 25. září poznamenal do zápisníku, že had byl africký, pokrytý pestrobarevnými vzory a měl tvar hlavy podobný druhu bojga africká (Dispholidus typus), jedovatého hada ze subsaharské Afriky. Herpetolog však měl pochybnosti o tom, zda se skutečně jedná o bojgu, protože, jak si zaznamenal do svého deníku, hadova „anální šupina nebyla rozdělená“. Pak udělal zásadní krok, který ho nakonec stál život. Bez ochranných rukavic zvedl hada k bližšímu prozkoumání, a když si lámal hlavu nad neobvyklými vlastnostmi exempláře, had náhle zaútočil a kousl ho do levého palce, čímž mu zanechal dvě tři milimetry hluboké krvavé bodné rány.
Smrt jako vědecký projekt
Schmidt si z rány vysál tekutinu, ale místo toho, aby vyhledal další lékařskou pomoc, vzal si oddaný vědec k ruce svůj zápisník a začal zaznamenávat účinky, které na něj jed měl. Do 24 hodin byl prohlášen za mrtvého. Možná nevěřil, že uštknutí by mohlo být smrtelné, odjel domů vlakem a systematicky pokračoval v zaznamenávání účinku do svého deníku:
Vědecký deníček vlastní smrti K.P. Schmidta
Pečlivě vedený záznam smrti
16:30 – 17:30 silná nevolnost, ale bez zvracení. Během výletu do Homewoodu jsem jel příměstským vlakem.
17:30 – 18:30 Silný chlad a třes následovaný horečkou 38,7. Krvácení sliznic v ústech začalo asi v 17:30, zřejmě převážně z dásní.
Od 21:00 do 24:20 se dobře spalo. Močení ve 24:20 většinou krev, ale malé množství. Ve 4:30 ráno jsem si vypil sklenici vody, po které následovala prudká nevolnost a zvracení, přičemž obsah žaludku byla nestrávená večeře. Cítil jsem se mnohem lépe a spal až do 6:30 ráno.
Po probuzení pokračoval Schmidt ve své dopolední rutině jako obvykle. Posnídal se a pokračoval v zaznamenávání svých reakcí na jed do svého deníku, až do samého konce byl zvídavým vědcem.
26. září. 6:30 Teplota 36,7. K snídani jsem jedl cereálie a pošírovaná vejce na toastu, jablečnou přesnídávku a kávu. Moč s krví přibližně každé tři hodiny. Ústa a nos nadále krvácejí, ale ne příliš.
Nebylo mu pomoci
„Příliš“ bylo poslední slovo, které si Schmidt do svého deníku zapsal. Po obědě, asi ve 13:30, začal zvracet a zavolal své ženě. Když dorazila pomoc, Schmidt nereagoval, byl celý zpocený a nemohl mluvit. Přivolaný lékař se pokoušel o resuscitaci, dokud nebyl vědec převezen do nemocnice. V 15 hodin byl Schmidt prohlášen za mrtvého, jako příčina smrti byla uvedena respirační paralýza. Podle pitevní zprávy mu krvácely plíce, oči, srdce, ledviny a mozek.
Slavný herpetolog
Karl P. Schmidt
Karl Patterson Schmidt (19.6.1890-26.9.1957) byl slavný americký herpetolog, jeden z nejvýznamnějších herpetologů 20. století. Pojmenoval na 200 druhů a byl odborníkem na korálovcovité hady. Pracoval v Americkém přírodovědném muzeu v New Yorku a v chicagském Field Museum of Natural History, byl redaktorem herpetologického periodiky Copeia a prezidentem společnosti American Society of Ichthyologists and Herpetologists a uskutečnil několik sběratelských expedicí.
Pomoc by zastřela příznaky
Jed bojgy africké působí rychle, pouhých 0,0006 miligramů dokáže během několika minut zabít ptáka. Jed způsobuje diseminovanou intravaskulární koagulaci, která v podstatě způsobuje, že oběti vykrvácejí. Schmidt vydržel 24 hodin, když mu prý kolegové jen několik hodin před smrtí doporučili, aby vyhledal lékařskou pomoc, odmítl to se slovy, že by to narušilo příznaky. Coby herpetolog s jeho odborností a zkušenostmi Schmidt velmi dobře věděl, že protijed je k dispozici pouze v Africe. Jinými slovy, existuje možnost, že svou smrt prostě přijal.
Vědcem do posledního dechu
„Dr. Karl P. Schmidt, slavný odborník na hady, pořídil podrobný vědecký záznam o účinku hadího uštknutí jedem. Tento záznam zapsal, když umíral.“ Tak o úmrtí jednoho z nejslavnějších herpetologů v USA informoval deník Chicago Daily Tribune. Karl P. Schmidt, odborník na plazy a obojživelníky v chicagském Field Museum, se stal obětí bojgy africké. Možná ho zabila také jeho zvědavost. Jeho znalosti a objevy, jako popsání několika druhů mloků, žab a ještěrek, z nichž některé jsou ohrožené, žije dál ve více než 200 článcích a knihách. Stejně jako jeho pověst výzkumníka, který se nezalekl ani ve chvíli, kdy by většina lidí pravděpodobně ztratila odvahu a vlastní smrt pojal jako vědecký experiment.
