V srpnu 1854 byl do pardubické společnosti přivítán novopečený občánek Artur Kraus, budoucí vynálezce, sportovec a mecenáš, později známý jako Bláznivý baron.
Velké proměny 19. století
Jen pár let před jeho narozením se dějiny Pardubic začaly pohybovat mílovými kroky. Roku 1848 naplno vypuklo české revoluční hnutí, které chtělo ve státní správě provést výrazné změny. Ve městě byla zformována Národní garda pro boj s monarchií, nově vzniklý územní správní celek Pardubický kraj vyzdvihl důležitost města, vznikající spolky a rojící se malí živnostníci rozpumpovávali ekonomiku a železnice postupně propojila i průmyslový Liberec a Havlíčkův (Německý) Brod. Všechny tyto změny probudily nejen národní hrdost, ale také touhu po lepším.
Chuť objevovat nové, zažívat nevídané a vést kvalitní život, se usadil i v srdci malého Artura. Během dospívání sledoval úspěšnou obchodní politiku svého otce a vydal se studovat do Francie, kde objevil své životní poslání. Pokud pro rozvoj Pardubic bylo důležité železniční propojení s dalšími významnými městy včetně Olomouce, pro mladého Artura to byla právě cesta do Francie, která nadále určovala směr jeho cesty. Po seznámení s astronomií a svým lektorem Camillem Flamarionem se do tajemného oboru zamiloval, a to se nezměnilo do konce jeho života.
Renesanční muž
Po návratu do Čech ve svých 25 letech, začal bojovat o astronomickou osvětu a po vzoru svého francouzského učitele založil první veřejně přístupnou hvězdárnu u nás. Bohužel, hvězdárna po smrti svého zakladatele skončila nechvalně, město ji pro užívání odmítlo a vybavení se rozprodalo do různých koutů republiky. Hvězdná obloha a taje vesmíru ovšem nebyly jediné, co dobrodruha zajímalo.
Baron Artur Kraus mezi obyvateli vyčníval
Chtěl vyzkoušet nové sporty a vzrušující světové novinky a pokud možno se i sám na jejich vývoji podílet. S nadšením si vyzvedl podlouhlý prapodivný balík zaslaný až z dalekého severu. Lyže, které zkoušel nejen na Kunětické hoře, vystřídal tenis, kolo, motocykl i fotografie. Když v roce 1909 zdědil titul barona, po svém strýci JUDr. Alfrédovi Krausovi, pro množství svých zálib, neutuchající zvědavost a pobíhání kolem města, si vysloužil přezdívku Bláznivý baron.
Velká Pardubická
Velká Pardubická má delší tradici než jste si mysleli
Artur nebyl jediným aktivním občanem Pardubic, když mu bylo 12 let, vznikla tradice perforsních honů, která jednou ročně lákala šlechtu celé monarchie a podporovala rozvoj města. Hony podle anglické předlohy, kdy šlechta na koních nahání se psy lovnou zvěř, se praktikovaly na přání Oktaviána Kinského. Tradice se dochovala dodnes, ačkoliv obměnila svou podobu, místo honů ji dnes známe jako prestižní dostihový závod - Velká Pardubická.
Na svých pozemcích, kde nechal podle wimbledonské předlohy vystavět tenisové kurty, uspořádal i historicky první turnaj na našem území. Jako jeden z prvních si nechal dovézt kolo z Německa, jako první z Pardubic si nechal vystavit řidičský průkaz a kouzlo motocyklu začal objevovat opět mezi prvními. A ani fotografování na sebe nenechalo dlouho čekat.
Velikým Arturovým snem bylo také vzlétnout k nebesům, čemuž věnoval svou pozornost převážně na konci 19. století. Sestavil dvě ornitoptéry (kluzáky bez motoru, poháněné lidmi) a ačkoliv hojně trénoval, jeho lety skončily neúspěchem. Lépe si později vedl jeho o téměř 30 let mladší svěřenec Jan Kašpar. Přes všechny obstrukce úspěšný let poprvé proběhl 16. dubna 1910. Artur nebyl Janovi pouze rádcem a přítelem, ale také mecenášem, částečně i obchodním zástupcem a především obhájcem před Janovým otcem, který si pro syna představoval bezpečnější kariéru.
Baron Artur Kraus významně ovlivnil nejen město Pardubice, ale pomohl založit kořeny amatérské astronomii, létání a zasloužil se o popularizaci novodobých sportů v Čechách.
