Pokud se vydáte do Korintu za archeologickými památkami, neprohloupíte. Město a jeho okolí jsou jimi proslulé. A na řecké a římské civilizaci stojí ta současná, takže se vyplatí znát tu historickou část a se vyhnout chybám, kterými už v minulosti prošla.
Božský původ
Historie korintského přístavu by mohla začínat skoro jako pohádka. “ Byla jednou jedna vesnička a ta měla božský původ. Jen se přesně neví, jak k tomu došlo. Mohl ji založit potomek boha Hélia nebo dcera Titána Okeána Efyra. Proto jedno z antických jmen Korintu zní stejně – Efyra“. Jenže dejme pohádky a mýty stranou. První sídlo tady zřejmě vzniklo už v mladší době kamenné, tedy dlouho předtím, než Řekové dali vzniknout svým bohům.
Podívejte se, kolik starověkých stop v Korintu zůstalo
V letech římské říše byla podél pláže ve tvaru půlměsíce postavena řada arkád, které jsou zobrazeny na dobových mincích. Ve starověkém Středomoří byl Korint ekonomickou velmocí. Město postavené na úzké šíji řídilo obchod mezi severním Řeckem a poloostrovem Peloponés. Korint, svázaný z obou stran přirozeně chráněnými zátokami, byl také vhodným mostem mezi Egejským a Jónským mořem.
„Hlavní přístav města, který se nachází podél Korintského zálivu, byl největším přístavem ve starověkém Řecku. V předchozí práci archeologové zkoumající hrobová místa a historické dokumenty odhalili, že obchodníci vyplouvali z přístavu, známého jako Lechaion, před více než 2 600 lety, tj. v 7. století před naším letopočtem. Dělali tak na lodích pravděpodobně naložených keramikou, parfémy, jídlem a látkami, aby mohli obchodovat po celém regionu,“ píše J. Besl v Hahai Magazine.
5 kusů uhlí
Korintský kanál
Korintský kanál
Turisticky atraktivní je i Korintský kanál. Jeho délka je 6346 m a je vykopán v úrovni moře, takže nejsou potřeba zdymadla. Šířka se pohybuje od 21,3 m do 24,6 m. Je hluboký 8 m. Boční stěny jsou vysoké 90 m a se sklonem 80° jsou téměř vertikální.
Novinka, jež posunula archeologické výzkumy, se skrývala v pěti kusech hnědého uhlí, které bylo znečištěné olovem. „Historické prameny kladou založení přístavu do 7. století př. n. l.“ vysvětluje kolektiv autorů ve studii, která vyšla v respektovaném periodiku Marine Geology. Francouzský geoarcheolog Antoine Chabrol z univerzity Sorbonna ve Francii a jeho kolegové pomocí ručních vrtáků a mechanických vrtaček pečlivě sbírali válce sedimentu z vnitřního přístavu, kde lodě připluly proti proudu, aby zakotvily. Při analýze bahnitých jader našli náhlý nárůst hladiny olova v hloubce méně než tři metry. „Nárůst je náhlý a trvalý, což znamená, že mohl být způsoben pouze lidskou činností na březích,“ řekl Chabrol. Logické vysvětlení je, že znečištění olovem pochází z tavení, těžby a zpracování kovů. Vědci potvrdili, že znečištění v přístavu může pocházet z roku 1381 př. n. l.. To v praxi znamená, že přístav byl plně funkční mnohem dříve, než se původně předpokládalo.
Zdroje: Hahai Magazine, Marine Geology
