Velká Británie má z válečného pohledu jednu nezpochybnitelnou výhodu. Je tvořena ostrovy, takže jakýkoli útočník se tam může dostat buď vzduchem nebo po vodě. Pokud se nepřátelům nedovolí vylodit, Británie nemůže padnout.
Betonové uši
Zvuková zrcadla ve tvaru obřích betonových mís sloužila úplně stejně, jako když si dáte dlaně za vlastní boltce a ty nasměrujete tam, kde očekáváte zvuk. Najednou uslyšíte mnohem lépe. Obří betonová „naslouchadla“ postavená v jihovýchodní Anglii měla za úkol zachytit zvuk nepřátelských letadel se zhruba čtvrthodinovým náskokem.
Vypadá to jako málo času, ale pokud utíkáte do krytu nebo se snažíte dostat do vzduchu vlastní jednotky, tak je každá minuta navíc dobrá.
Základním prvkem byl prostý fyzikální fakt, že se zvuk šíří rychleji než samotné letadlo. To ví každý, kdo na základě vrčení letadla pátral po obloze a spatřil stroj, který teprve přilétal. Existovaly tři typy zrcadel. Ta menší měla velikost 20 a 30 stop, ta obří až 200 stop (stopa je 30,48 cm). Dvěstěstopé ucho má ještě jednoho „bratrance“. Podobné totiž bylo postavené na Maltě.
Jak fungují zvuková zrcadla
Sound Mirrors fungovaly tak, že pomocí svého zakřiveného povrchu koncentrovaly zvukové vlny z evropské pevniny a zaostřovaly je na mikrofon nebo na lidského posluchače vybaveného tehdy nejmodernějšími stetoskopy. Jakmile byly přijímače nastaveny pro nejlepší příjem, byly výsledky porovnány s výsledky z jednoho z dalších „uší“ a použity k výpočtu výšky, rychlosti a dráhy letu letadla.
Nejlépe fungovaly v rozmezí od 8 do 24 mil. Operátor používající stetoskop byl umístěn poblíž zvukového zrcadla a potřeboval specializované školení v identifikaci různých zvuků. Rozlišení složitosti zvuku bylo tak obtížné, že operátoři mohli poslouchat jen asi 40 minut. Poměrně velkou úlohu hrála zkušenost a praxe.
Dříve slyšet než vidět
„Zvuková zrcadla byla postavena v letech 1927-30 a tvořila součást britské národní obranné strategie. Přestože zvuková zrcadla byla účinná, jejich dny byly sečteny. Jak letadla létala rychleji, zkracovaly se varovné doby a detekce byla obtížnější, protože se zvýšil hluk. Vývoj radaru definitivně ukončil technologii,“ píše server hearbase.com.
Podívejte se, jak vypadaly britské "betonové uši".
Když pak přišla skutečná bitva o Británii, byla betonová technologie poněkud zastaralá. Nicméně stojí za to se do oblasti podívat.
Dungeness
V těsné blízkosti betonových uší leží přírodní rezervace Dungeness. Je domovem 600 druhů rostlin, což je třetina všech rostlin nalezených ve Spojeném království. Kromě mnoha zajímavých druhů bezobratlých tu najdete například zelenopláštíka mateřídouškového (Thalera fimbrialis). Zeleně zbarvenou můru, která se dá vzácně najít i u nás.
