To, že Hitler nebyl Němec, ale Rakušan, se ví. Ale kdo by z hlavy řekl, ve kterém městě se narodil a proč se živil prodejem svých drobných maleb?
Nechvalně proslulý rodák
Města většinou staví svým slavným rodákům sochy a pojmenovávají po nich ulice. Hitlerovu sochu ani ulici v Braunau am Inn nenajdete, přestože právě tady se narodil a následně se celosvětově nechvalně proslavil. Naopak, město si je vědomo stínu, který na něj Vůdce hází, a tak před Hitlerovým rodným domem nechal roku 1989 starosta Gerhard Skiba umístit pamětní kámen proti válce a fašismu.
Kromě jiného tím zkomplikoval setkávání neonacistů, kteří u podobného památníku své akce dělat nechtějí. Braunau am Inn je sedmnáctitisícové okresní město v Horním Rakousku, na pravém břehu řeky Inn, která v těchto místech tvoří hranici mezi Rakouskem a Německem. Město leží 95 km západně od Lince a 50 km severně od Salcburku.
Sirotek
Když mu Hitlerovi 14 let, zemřel mu otec a o další 4 roky později se stal úplným sirotkem. To v praxi znamenalo, že si musel vystačit se sirotčím důchodem a poznal, jaké to je propadnout se mezi chudinu. Sám o sobě si myslel, že je talentovaným malířem, jenže jeho nepřijetí na vídeňskou Akademii výtvarných umění mu zhatilo uměleckou dráhu. Důvodem nepřijetí byl práve nedostatek talentu. Přesto mu prodej drobných obrázků občas nějaký obolus zajistil.
Zhrzený umělec
Možná mělo zablokování umělecké dráhy smrtící dopady. Zneuznaný umělec následně kritizoval moderní umění, dadaismus, kubismus a futurismus, a později pod jeho velením nacisté začali modernistické umění ve velkém likvidovat. Jednoduše ho označili za „zvrhlé“. Kdyby se Hitler v mládí stal malířem, byť nevalným, tak by se historie světa možná odvíjela jinak. Vídeň měla u Hitlera pošramocenou pověst. Přesto, že šlo o evropsky uznávanou kulturní metropoli, chtěl po anšlusu Rakouska vyzdvihnout Linec. Zřejmě Vídni navzdory. „Až dosud byl Linec jen malým bezvýznamným provinčním městem, v budoucnu ho však proměním v obrovské moderní centrum, v evropskou metropoli umění…,“ prohlásil v roce 1939. Linec se měl samozřejmě až po Berlínu, stát „Hitlerovým městem“.
Podívejte se na Hitlerovo rodné město.
Kníratý svobodník
Další z lekcí, které budoucímu Vůdci udělil svět, byl plynový útok v první světové válce. Díky dlouhému kníru mu netěsnila plynová maska a on se přiotrávil. Navíc nakrátko oslepl. To je důvodem, proč si knír zkrátil na onu „hitlerovskou“ délku, která se pro něj stala tak charakteristická. Nechtěl se ho vzdát, ale zároveň nechtěl riskovat. Z vlastní zkušenosti věděl, co plyn ve válečném nasazení dokáže. Později se zkrácený knír stal součástí jeho osobnosti, a dokonce jej někteří nacisté začali napodobovat.
Antisemitský kriminálník
„Hitler se brzy stal hlavním stranickým řečníkem a v roce 1921 předsedou strany s neomezenou pravomocí. Jeho pokus o převrat v Mnichově v roce 1923 byl zastaven a Hitler byl odsouzen na pět let vězení,“ píše server holokaust.cz. Do vězení se Hitler dostal už jako antisemita, neboť prohru v první světové válce přičítal Židům. Celoživotně se proti nim vymezoval, a následky v podobě holokaustu, známe.
Bohužel měl v něm dost prostoru napsat rasistické a nacionalistické dílo Mein Kampf, které předurčilo budoucí směřování Německa. 135 let po narození a 79 let po jeho smrti se stále najdou lidé, kteří jsou ochotni šířit myšlenky nacismu a antisemitismu. I přes desítky milionů mrtvých, které tento přístup k lidem přinesl.
Zdroje: Holokaust.cz