Ačkoliv většinou cestuji po světě sama, protože mě láká dobrodružství - do Barmy, známé také jako Myanmar, jsem vyrazila loňský rok v listopadu s partou zapálených a zkušených cestovatelů. Říkali mi, že Barma je jeden z cestovatelských bonbonků, protože se tam jakoby zastavil čas. Dochází tam také k častým nepokojům, proto jsem tedy byla plná očekávání a představ. Zklamání se ani v nejmenším nedostavilo.
První zastávka
První zastávkou při příletu z Prahy je Bangkok-hlavní město Thajska, kde jsem strávila dva dny a využila je k návštěvě známých plovoucích marketů. Kdo nezažil ,nepochopí. Thajci po sobě na lodích cosi pokřikují, hádají se o zákazníky, přitahují si vás k sobě speciálním drátkem, aby jste si něco zakoupili právě u nich a nakonec si řeknou i o spropitné. V každém případě je to nezapomenutelný zážitek.
Přelet do Yangoonu
Přelet do Yangoonu, největšího města v Barmě trva asi hodinu a dvacet minut. Dorazili jsme v noci a hned další den nás čeká návštěva světoznámé Shwedagon pagody. Pagoda je celá pozlacená a dýchá na nás neskutečnou atmosférou. Lidé se zde modlí, zapalují vonné tyčinky a zpívají. Pro místní jsou lidé z Evropy něco neobvyklého a vzácného .Jsem zaskočena, když se ke mně blíží skupinka dětí a chtějí se se mnou vyfotit. Pokud se chcete na chvíli cítit jako celebrita, tak tady určitě budete.
Dále nás už čeká krátký přelet do města Bagan. V Baganu se cítím jakoby se opravdu zastavil čas. Pokud se chcete dopravit z bodu A do bodu B, nejčastěji se zde využívá tzv. dročka, což je koňský povoz. I to má ale svou atmosféru a ducha. Cestou můžete vidět pasoucí se kozy, krávy i koně, většinou naprosto volně bez oplocení. Zvířata se nám doslova pletou pod nohama. Není zde ani výjimkou, že na schodech potkáváme osla, který se nás vůbec nevšímá a schází po schodech naproti. Vše je velmi uvolněné a zároveň divoké.
Dále zde můžete na každém kroku potkat děti nabízející své kresby za pár drobných. Je to velmi smutný pohled, samozřejmě neodolám a kupuji rovnou několik. Je to hezký suvenýr a ještě hezčí pocit, když vidím jejich radost.
Hlavní atrakcí ve městě Bagan
Hlavní atrakcí ve městě Bagan je let balónem nad pagodami. Startuje se brzy ráno a můžeme zde vidět spoustu různě barevných vzdušných balonů připravených vznést se nad zemí. Je to ráj pro každého fotografa. Možnost vidět tu směsici vznášejících se barev a následně pagody, které se zlatě blýskají. Doporučuji každému vyzkoušet.
Barma se pyšní velmi pečlivě zdobenými chrámy, kde je většinou povolen vstup pouze na boso a se šátkem okolo pasu, zakrývajícím nohy a kolena. Návštěva jakéhokoliv chrámu, či modlitebny každého učaruje. Spiritualita a mniši , kteří zde odříkávají své každodenní modlitby vás uvedou v uvědomění si toho, jak rozlišné zvyky a kultury jsou v každé zemi. Jsou prostě jen šťastní a vděční za to, že se probudili do dalšího dne.
V chudších částech Barmy nedaleko řeky, kde se vydáváme na výlet lodí, máme možnost spatřit i velmi chudé obyvatele, kteří doslova žijí v chatce ztlučené z toho, co se našlo na ulici nebo připlulo po řece. V řece se koupají i perou prádlo. To je další z momentů , kdy si člověk uvědomí, v jakém luxusu si my Češi žijeme a přeci stále na něco nadáváme.
Nejsilnějším zážitkem z celého pobytu v Barmě pro mě byla návštěva kláštera dospělých mnichů. Je to obrovský komplex, kde se provádí příprava mnichů na obřady. Veliká kuchyň, kde se vaří pro stovky lidí v obrovských hrncích a nádobách, všude se line vůně právě připravovaných pokrmů. Všichni jsou ostříhaní do hola, zahaleni do červeného a odevzdáni víře.
Oproti tomu navštívení školy pro malé mnichy bylo něco, co jsem neočekávala ani ve snu. Děti ve veku 6 – 15 let pobíhají po areálu oblečeni v růžovém a hrají si spolu.
Neznají žádné mobilní telefony, tablety a už vůbec ne připojení na internet. Vrcholem elektronické zábavy je pro ně sledování jedné společné televize.
Zavítala jsem mezi ně zrovna o přestávce a měla možnost jim předat nějaké sladkosti. Hned jak mě spatří, začnou se poctivě řadit do fronty. Žádné předbíhání nebo postrkování. Prostě jen uctivě vyčkávají až na ně přijde řada. S úsměvem a poděkováním si poté ode mě sladkost převezmou.
Jelikož si paní učitelka o přestávce šla zdřímnout na lavici , využila jsem situace a zachytila pár fotografií sebe v roli učitelky u tabule a se žáky v lavicích. Další krásná zkušenost, na kterou budu ještě dlouho vzpomínat.
Odjížděla jsem od nich se smíšeným pocitem . Nevím, zda si život užívají více či méně, než my v rozvinuté zemi, jedno ale vím, oni prostě žijí teď a tady a to jim dává tu největší svobodu.
Barmu se mi opouštělo těžko. Zažila jsem tam dva týdny plné zážitků, emocí a vracela se domů s úplně jiným náhledem na život. O tom přesně cestování a poznávání světa je. Každým krokem, každou destinací a každým člověkem, kterého potkáte se něčemu novému přiučíte. Jsem moc ráda, že jsem Barmu mohla vidět ještě takto čistou a skoro nedotčenou, protože si myslím, že během pár let se stane velmi populární turistickou destinací.
Něco málo o Barmě:
- největším městem je Yangon s počtem obyvatel asi 5 000 000
- nachází se v jihovýchodní Asii
- dříve Barma nyní také známá jako Myanmar
- úřední jazyk barmština
- hl.město Neiypijto
- náboženství buddhismus
- v každém městečku doporučuji si zamluvit vlastního průvodce , který každého rád provede (skupinové slevy)
- E-visa při pobytu max 30 dni stoji okolo 50 USD\1140kc
- měna – myanmarský kyat – 100 kyat = 2kc
- voda z kohoutku není pitná – nutno koupit balenou";i:10;s:105:"typická asijská jídla – nudle na tisíc způsobů,smažené ovoce, kokosový nápoj,smažené placky";i:11;s:20:"bezpečná destinace
Fotografie: Radka Darebná & František Pacholík
Radka Darebná
Je mi 27 let, pocházím z Berouna a momentálně žiji v Sydney, kde 4 roky pracuji a studuji. Díky výhodné poloze Austrálie, jsem procestovala pokaždé když jsem něco ušetřila velký kus JV Asie a přilehlých ostrovů, většinou sama.
Sledovat ji můžete na jejich facebookových stránkách.