Slavné sochy světa nejsou jen monumentální umělecká díla, ale také fascinující záznamy lidské historie a kultury. Tyto sochy nesou v sobě příběhy o lidském umu, náboženském významu, politické moci i kulturní identitě. V následujících odstavcích se podíváme na některé z nejslavnějších soch, jejich původ a význam, který přetrval staletí.
Kvíz na nejslavnější sochy světa už tady byl. Teď se na ně podíváme podrobněji
Sochy jsou monumenty, které měly stát věčně.
Socha Svobody vyobrazená na spekulativním plakátě vydaném rok před vztyčením sochy.
Socha Svobody, kterou Spojené státy obdržely jako dar od Francie v roce 1886, je jedním z nejikoničtějších symbolů svobody a demokracie na světě. Navržená francouzským sochařem Frédéricem Augustem Bartholdim, socha byla postavena z mědi a železa a byla smontována v New Yorku, kde vítá návštěvníky do přístavu. Tento monument nejen oslavuje přátelství mezi národy, ale také se stal symbolem naděje pro miliony imigrantů, kteří připlouvali do Ameriky hledat lepší život.
Socha Davida od Michelangela je jedním z vrcholných děl renesančního sochařství a mistrovským dílem, které ztělesňuje ideál lidské krásy a síly. Vytvořená v letech 1501 až 1504 z jediného kusu mramoru, socha představuje biblického hrdinu Davida těsně před jeho bojem s Goliášem. David původně stál před Palazzo della Signoria ve Florencii jako symbol svobody a občanské síly města, než byl později přesunut do Gallerie dell'Accademia, aby byl chráněn před poškozením.
Podívejte se, jak kráčely obří sochy.
Velká sfinga v Gíze, postavená kolem roku 2500 př. n. l., je jednou z nejstarších a nejzáhadnějších soch na světě. Sfinga s tělem lva a hlavou faraona stráží pyramidu krále Chefrena a zůstává jedním z největších dochovaných sochařských děl starověkého Egypta.
Po staletí byla sfinga pohřbena pod pískem, dokud nebyla znovuobjevena a vyhrabána v 19. století. Její původní účel a symbolika jsou dodnes předmětem spekulací a fascinace historiků.
Velikonoční sochy moai na Rapa Nui (Velikonoční ostrov) jsou fascinujícím důkazem starověké polynéské kultury a jejího sochařského mistrovství. Vztyčené mezi lety 1400 až 1650, tyto monumentální sochy, které mohou dosahovat výšky až 10 metrů, představují předky a božstva ostrovanů.
Každý moai byl vytesán z vulkanického kamene a pečlivě umístěn na své místo, aby chránil a požehnal svým potomkům. Dodnes zůstávají moai nejen symbolem izolace a kreativity, ale také připomínkou složité historie a úpadku této kdysi vzkvétající civilizace.
