Takovou krásnou scenérii je během léta možné zachytit i v Evropě, jedním z nejikoničtějších míst divokých vlčích bobů (Lupinus) je Island. Nicméně trend lupinů se šíří napříč Evropou, kde se stále častěji vlčí boby pěstují pro jejich mnohá využití. Nejen jako krmivo pro dobytek, ale také jako rostlinný zdroj bílkovin, náhražka kávy a díky dusíkatým sloučeninám i jako přírodní hnojivo mohou být plantáže lupenů využívány.
Na Novém Zélandu jsou ovšem z této nenáročné, skoro až zázračné plodiny, poněkud nervózní. Jedna skupina tvrdí, že ohrožují jejich biodiverzitu a druhá, že to podmínky nijak nezmění, právě naopak, že může pomoct s krmivem pro hojná stáda skotu. Pravdou však je, že květina se nekontrolovatelně rozšířila a úřady a farmáři se stále neumějí shodnout na tom, kdo má šíření hlídat.
Mezi těmi, kdo navrhují tvrdší postoj, je i vědec Robert Holdaway z Landcare Research. ,,Pokud je cílem ochrana biologické rozmanitosti, je třeba zlepšit status Russellovy lupiny jako škůdce, aby se zastavilo její šíření do povodí, kde se lupina nevyskytuje. V opačném případě mohou zákonodárci lupinám rovnou otevřít dveře, protože jejich stávající status nijak nezabrání výsadbě, a to nejen zemědělci, ale kýmkoli, kdo chce rozptýlit semena a změnit krajinu," říká Holdaway.
I v České republice jsou místa, kde severoamerická rostlina narušuje místní ekosystém. V Krkonoších je lupina mnoholistá (Lupinus polyphyllus) prohlášena za invazivní druh, proto nepočítejte, že byste ji tam mohli zaznamenat v plném květu.
Zdroje: nzgeo.com, biolib.cz, landcareresearch.co.nz, krnap.cz
