Průzračné vody Tyrhénského moře není to jediné, co můžete hledat v jihoitalském městě Tropea. Město postavené na skále, jak se mu někdy říká, nese na svých ramenou historii spletitou, záhadnou, a starou tisíce let. Dějiny zde sahají až do samotných bájí a legend, které údajně daly městu jméno. Tropea, ve starověké řečtině totiž znamená ošetřovatelka, kterou se také stala bohyně Juno pro Herkula. Jménem chtěl Herkules vzdát Juno čest a oslavit ji za její pomoc.
Největší záhadou ovšem není jméno města, nýbrž dřevěná socha Marie, která sem opět podle legendy doputovala během doby ikonoborectví (od 8. století). Vypráví se, že socha měla být umístěna do jednoho z výklenku ve skalách, ale byla příliš vysoká, než aby se tam vešla. Proto byl k soše přivolán řemeslník, aby figuře odřezal spodní část nohou. Přes veškerou svou šikovnost však muž nedokázal Panně končetiny uřezat, vždy když se k soše přiblížil, byl paralyzován nějakou nadzemskou mocí. Sochu tedy zachovali nezměněnou a co víc, postavili tehdy ještě na přilehlém skalisku kostelík, dnes známý jako Svatyně Santa Maria dell'Isola. Pár lidí pak také vypráví, že socha pomohla uzdravit některé obyvatelé města.
Svatyně Santa Maria dell'Isola nebo také La Perla, dnes již nevypadá jako dříve. Zažila si dvě veliká zemětřesení (1783, 1905), která způsobila rozsáhlé poškození stavby, a přiměla vedení města k rekonstrukcím. Přesto se ale až do dnešních dní podařilo v interiéru zachovat na některých místech původní zdivo. Člověk tak může na místě zažít kus historie. Svatyně se stala symbolem nejen města, ale celé Kalábrie (region jižní Itálie). Svatyně není nicméně to jediné, co přitahuje pozornost ke skalisku. Ze strany moře je přístupná také jeskyně Palombaro, která láká především páry na soukromou pláž ve svých útrobách. Romantičtější místo byste sotva pohledali. Přestože dnes již moře ustoupilo a stavba je dostupná i po souši, stále vypadá na skále velkolepě.
Zdroje: www.tropea-tourism.com
