Dovolte mi úvodem osobní vzpomínku. Na první smrže jsem nenarazil ani v lese, ani v jiné „divoké“ přírodě, ale u paneláku v pražských Dejvicích. Vyrazily z mulče, kterou byl zasypán záhon. Známí mi nevěřili, že tyhle houby s „pomačkanými“ klobouky jsou výbornou a lahodnou pochutinou.
Kam na ně?
Kam na ně? Tak zní základní otázka týkající se smržů. Odpověď poskytuje Encyklopedie hub od Gerrita J. Keizera. „Smrž obecný roste pod jilmy, jasany, buky a křovinami i v listnatých lesích, hájích nebo parcích, na jílovitých nebo humózních hlinitopísčitých půdách, dokonce i v písku pobřežních dun. Doba růstu duben až květen.“ Jeho slova potvrzují i jedinci nalezení v parku v Ústí nad Labem i jedinci, kteří vystrčili hlavy na okraji smíšeného lesa, pod křovinami u obce Ryjice. Od nejbližších rodinných domků je odděloval jen pruh asfaltové silnice. „Některé druhy smržů rostou v podmáčených lužních lesích, olšinách, a jiné jsou vázané na jasany,“ prozradil v Deníku znalec smržů a kačenek Jan Hodač.
České středohoří i Šumava
Smíšenými lesy porostlé kraje kopců Českého středohoří, podhůří Šumavy, Novohradské hory, ale i Jeseníky nebo Beskydy v místech, kde nejsou smrkové monokultury. V nich sice najdete klasické hřiby, ale jarním smržům a kačenkám se tam nedaří. A ještě jeden aspekt hraje veledůležitou roli. Tím je geologické podloží, které by mělo být zásadité. Na pískovcích, tedy v Českém ráji, Adršpachu nebo na Kokořínsku na ně nenarazíte. Nejpočetnějším zástupcem smržů je smrž obecný (Morchella esculenta). Jde o až 20 cm vysokou houbu, takže je v porostu poměrně nápadná. Spolu se smrži a kačenkami je typickou jarní houbou i chřapáč obecný (Gyromitra esculenta). Laikovi může jeho hnědý zprohýbaný klobouk smrže připomínat, ale je dobré se mít na pozoru. Na rozdíl od smržů patří mezi jedovaté druhy.
Chutná léčivka
„Je velmi chutný, vhodný k jakékoli úpravě i na sušení; po usušení má mnohem výraznější aroma. Mnoho kulinářských kombinací poskytuje plnění dutých klobouků různými pikantními náplněmi. V čínském lidovém léčitelství reguluje proudění životní energie a redukuje flegmu,“ uvádí populárně naučný server biolib.cz. Díky své jedinečné chuti a textuře se používá v různých receptech po celém světě. „Má širokou škálu farmakologických vlastností včetně antioxidačních, protinádorových, antimikrobiálních a protizánětlivých, působí také jako imunostimulant,“ píší autoři odborné studie Morchella Esculenta: An edible and health beneficial mushroom, která vyšla v odborném magazínu Pakistan Journal of Sciences.
„Nakoukejte" si smrže na vlastní oči.
Na internetu najdete celou řadu receptů, jak s nalezenými smrži naložit, dají se sušit i zavařit, ale pokud nepohrdnete radou redaktora Koktejlu, tak je z nich skvělá smetanová omáčka, podobná, jaká se dá udělat například z lišek. Skvělé jsou i pod maso. Na běžnou smaženici je jich škoda, s ní počkejte na běžné podzimní hřibovité houby. Takže pokud máte chvíli čas, neváhejte. Sezóna je v plném proudu. Někdy stačí vyrazit jen kousek za město.
Zdroje: Denik.cz, biolib.cz, Encyklopedie hub