V roce 1876 ve městě Bradford v Pensylvánii se narodil George Edward Waddell. Bylo to na pátek 13. a možná to bylo první znamení, že se stane někým neobyčejným. Buď jak buď je to příběh, který jste ani nevěděli, že potřebujete znát...
Historie legendy
George, později známý jako Rube Waddell, se zapsal do historie amerického baseballu stejně jako se Marek Chlup nyní zapisuje do toho českého. Waddelova sláva přišla hlavně mezi lety 1902-1907, kdy vedl žebříčky americké ligy a zaznamenal úspěchy, které byly překonány až desetiletí později. V roce 1905 dokonce vyhrál 27 utkání. Přesto mít jej na hřišti bylo nekomfortní, místy až k nevydržení, a z Waddella se za pouhých 37 let jeho života stala prakticky městská legenda.
Neskutečné příběhy vyprávěné v angličtině.
Za své úspěchy na baseballovém hřišti byl zvolen do Síně slávy v roce 1946 a jeho o 10 let mladší kolega Walter Johnson (zařazen rovněž do Síně) o něm jednou prohlásil: „Podle mého názoru a jestli mám právo o něčem mluvit, tak je to nadhazování, měl Rube Waddell větší nadhazovací schopnosti než kdokoli jiný, koho jsem kdy viděl.“ I s jeho schopnostmi, ale nakonec vstoupil do historie úplně jinak, a to jako největší blázen v baseballové historii.
Narozen se srdcem hasiče
Kolují dokonce zvěsti už z doby, kdy mu byly sotva 3 roky. Dle některých povídaček se měl totiž ztratit svým rodičům, kteří jej o pár dní později našli spát na hasičské stanici. Dál se taky traduje, že když byl o několik let starší, jeho hod byl natolik silný, že zranil své spoluhráče, kteří s ním už později nechtěli vůbec hrát. A tohle je pouhý začátek...
Přesto jak moc oddaně Rube miloval baseball, na zápasy věčně chodil pozdě kvůli prapodivným důvodům. Někdy pomáhal ztraceným dětem, někdy se prostě cestou zapomněl a jednou dokonce byl nalezen uprostřed zápasu s aligátorem. Ale Waddel nejen chodil pozdě nebo vůbec, ale zázračný levák také ze zápasů odcházel, jak si zamanul. Jeho fascinace hasiči totiž nepolevila ani v dospělosti a kdykoliv zaslechl projíždět hasičské sirény, na zápas okamžitě zapomněl.
Související články
Rube ale nechtěl pouze přihlížet požáru, on hasičům vlastnoručně pomáhal. Jednou se dokonce zapsal jako člen posádky a bydlel s týmem na požární stanici. Jeho manažer Connie Mack, jediný který na něj měl trpělivost, jej ale od tam rychle přitáhl zpět na baseballové hřiště. Možná právě Rube dal ale svými útěky podnět legendárnímu gestu Supermana, který si za běhu trhá košili a odkrývá tak svůj nachystaný trikot. Přesně takhle totiž vypadaly úprky Rubena z rozehrané hry, jen místo modrého trikotu a písmena „S", pod dresem čekalo rudé triko hasičů.
Lvi, pštrosi, psi a lov
S jeho manažerem měl ale naštěstí dobré vztahy a dokázali spolu pracovat, Waddell po něm dokonce pojmenoval jednoho ze svých dvou medvědů, které choval doma. Ano, přesně tak... Ze zvířecí říše to ale opět nebyla jediná výstřednost. Doma měl taky prasátka a psy, které miloval ze všeho nejvíce. Byla to například malá štěňátka, která opět tříštila Waddellovu pozornost na hřišti, a on si je chodíval hladit. Tyhle zvěsti se ovšem rozšířily a například při jedné z her trenér nepřátelského týmu naschvál přivedl na stadion psisko, což ostatně dělávali i samotní diváci.
Ale to stále není všechno pamatujete si ještě, že zápasil s aligátorem? Tak jednou zaútočil taky na lva, který jej naštval a následně tedy i pokousal. Jindy zase vlezl v zoo do medvědího výběhu, aby se utkal s postrachem amerických lesů, nebo jezdil na pštrosech. Asi vás tedy ani moc nepřekvapí, že miloval i lov, a to za hranice příčetnosti. Jednou například podepsal se slabým týmem smlouvu jenom proto, že mu nabídli čas na rybaření. Ale i tady jej Mack dokázal vypátrat. Jindy se při běžecké rozcvičce s týmem ztratil a když to zjistil, místo aby začal hledat cestu zpět, vydal se lovit kachny.
Waddell je ten uprostřed, Mack ten v buřince.
Běžně mizel na několik dní a z jedné takové výpravy se údajně opět vrátil v hasičském voze, když u stadionu hořelo. Jednou si taky popletl hřiště a tým musel hrát bez něj, protože Waddell čekal na opačné straně města u prázdného stadionu. Někdy to byl pro změnu on, kdo na hřišti zůstal a pryč poslal své spoluhráče, přesto ale dokázal porazit oponenta. Za vše mluví asi fakt, že Mack byl nakonec donucen ostatními hráči Waddella prodat za několik tisíc dolarů. Následný manažer už ale sportovce pouze daroval výměnou za doutník jak moc rychle se jej chtěl zbavit. A přestože to ani zdaleka nejsou všechny příběhy, kterými je Rube Waddell opředen, je minimálně jasné, že svou proslavenost si skutečně zasloužil.
Zemřel na tuberkulózu poté, co několik dní nespal, když pomáhal nosit písek proti povodním kolem řeky Mississippi v roce 1914. A mezitím, co se poprvé nadechl na pátek třináctého, tak naposledy to bylo na nejbláznivější den v roce - 1. dubna - Apríl - den bláznů.
