Když v evropském kontextu chcete zvýraznit tradici, kvalitu a historii, použijete frázi „Už staří Římané…“. Platí to i v případě vína, které se dodnes ve vysoké kvalitě pěstuje kolem Rýna. Nejkrásnější je to prý mezi Mohučem a Koblenzí, jenže důležité je to „prý“. Rýn má totiž obrovské množství krásných míst i jinde po toku a víno se nepěstuje na jeho březích jen tam. Faktem ale je, že důkazy římské civilizace se tady dají najít nejen v podobě nálezů mincí a zdí, ale i vinných lisů a vinařské zkušenosti. Opět řečeno pomocí fráze, byť pravdivé, předává se z otce na syna.
Tak vypadá rýňák
První faktura na rýňák
Hrabě Johann II. z Katzenelbogenu byl první, který zaplatil za ryzlink rýnský. Tedy první, o kterém se zachoval důkaz, že zaplatil právě za tuto odrůdu, jinak s vínem obchodoval ve velkém. Psalo se 14. století, a to i Karel IV. s Buškem z Velhartic si dopřávali víno. Leč vraťme se k Rýnu. Doklad o zaplacení je něco podobného, jako dnešní faktury, byť DPH a podvojné účetnictví je vynález mnohem pozdější. Platba za víno byla ve formě dostal – zaplatil. Ovšem i tady hrál Rýn svoji roli. Na dopravu po vodě se nevztahovalo mýto, které výslednou cenu značně prodražovalo. Takže ani tehdy se „víceplatbám“ prodejci nevyhnuli. Rýn byl důležitou obchodní cestou a víno důležitou obchodní komoditou.
Podívejte se sami, jaká krása vás kolem Rýna čeká.
Kam na víno u Rýna?
„První zmínka o „Rheinrieslingu” pochází už z roku 1435. Počátkem 19. století byl německý Riesling jedním z nejdražších vín na světě,“ udává web ocenenavina.cz. Obrovské lisy, které používali mniši z kláštera v Eberbachu sice působí starobyle, ale jejich výkon i kvalita vína byla neuvěřitelná. Pokud mluvíme o výkonu, tak na jedno lisování se vytočilo až 6 hl moštu. Pokud se lisovalo šetrně, nedošlo k poškození pecek a stopek, takže nedošlo k vyluhování hořkých tříslovin, což se odrazilo na lepší chuti a kvalitě vína. Zajímavé je, že se z kláštera pak stal blázinec i věznice. A na otázku: Kam na víno u Rýna? se dá odpovědět jednoduše. Kamkoli. A ještě lépe: Zeptejte se místních. Ti vědí, kam chodí.
Vinorodé břehy Rýna
Vinorodé břehy Rýna od 6. dubna na ČT1.
Více se o vínu, které zraje a vyrábí se podél Rýna dozvíte v cestopisu České televize Vinorodé břehy Rýna. Jan Vala se v nich lodí či na kole vydá za ochutnávkou skvělých vín a za jedinečnou atmosférou krajiny, vinohradů a městeček. První díl televize odvysílá 6. dubna v 17. 55.
Legionáři vyžadovali víno
Fasování alkoholu vojáky má prastarou tradici. Vodka v sovětské armádě během 2. světové války nebo šnaps na druhé straně fronty jsou všeobecně známé. Stejně tak fasovali alkohol Napoleonovi vojáci a nárok na víno měli i římští legionáři. Od současného pojetí se víno římských legionářů významně lišilo přidáváním přísad. „Do moštu patří med, nejlépe lesní, růžový pepř a několik středomořských bylin, které jsou ale tím největším tajemstvím. Většinu u nás neseženete,“ prozradil před časem Karel Tumlíř Břeclavskému Deníku. Přidávání koření či medu do vína dokládají kupní smlouvy zachovalé u výrobců vína dávných staletí i recepty, které se blíží dnešním kořeněným vínům.
Ryzlink rýnský
Ryzlink rýnský, ilustrace, 1830
Ryzlink rýnský (zkratka RR, německy Rheinriesling, název dle VIVC Riesling Weiss, nejčastěji nazývaný pouze Riesling) je starobylá, velmi ceněná moštová odrůda révy vinné (Vitis vinifera), určená k výrobě kvalitních bílých vín. Předpokládá se, že pochází z území dnešního Německa, konkrétně z údolí řeky Rýn.
Zdroje: Journal of the Royal Society of the Medicines, Global Wines, Břeclavský deník
