Čtyřicet let od svého otevření veřejnosti zámek v Raduni nedaleko města Opavy jen kvete. Ačkoliv jeho historie nebyla vždycky veselá, začala slibně již před 700 lety.
V rukou hrubiánů
První zmínky o zámku v malé vesničce necelých šest kilometrů od slezské metropole Opava se dochovaly již z 20. let 14. století. Tenkrát to patrně byla obyčejná kamenná tvrz, která však položila základy pozdějšímu věhlasnému panství. Opava získala městský status již o dvě staletí dříve, přičemž si svou pozici pravděpodobně vybudovala díky jantarové stezce vedoucí od Baltu k Jadranu.
Interiér zámku v proměnách času.
Přilehlé obce se tak vezly na bohatství jednoho z nejvýznamnějších měst Slezska. Rod Tvorkovských z Kravař, jenž měl tehdejší tvrz v dědičném právu, se právě na bohatství Opavy taky svezl. O dvě stě let později si Jiří Tvorkovský, nejvyšší komorník opavského knížectví, mohl dovolit své obydlí vylepšit z chladné kamenné tvrze na renesanční zámek.
Největším úpadkem si zámek prošel sto let po své rekonstrukci. Již v 17. století, kdy Českými zeměmi otřásaly boje třicetileté války, se do problémů dostal i tehdejší majitel zámku Pertold stále z rodu Tvorkovských. Tvorkovští s sebou nesli pověst hrubiánů a agresorů, jejichž dílo bylo dovršeno právě v osobě Pertolda, a to vraždou jednoho z poddaných. Jeho mord však budoucímu opavskému hejtmanovi nikdo nedokázal, tak se mu nakonec podařilo utéct opavskému katovi z oprátky, jak popisuje Jaroslav Plesl v sérii Skryté skvosty.
Topení, elektřina i splachovací záchod
Zámek pak čekaly i barokní přestavby, dnešní klasicistní podobu získal až v 19. století. Tomu však předcházelo ne zrovna povedené předchozí století, kdy se na sídle střídali majitelé, a to včetně svobodného pána Jana Václava Mönnicha. Ten ale střídání učinil konec a jeho nemanželská dcera Anna Marie Tekla zámek provedla klasicistní přestavbou a opět oprášila jeho slávu. Anně a jejímu otci se podařilo spojit svůj rod s jedním z nejvýznamnějších a nejbohatších rodů Slezska - rodem Larischů.
Stručná malovaná historie a současné pohledy na zámek v Raduni.
Vzniklo tak spojení Larisch-Mönnich, které výrazně formovalo karvinskou oblast. Prvnímu páru tohoto rodu podařilo přeměnit uvadající renesančně-barokní zámek v klasicistní klenot. Kromě rybníčků a parku, které v okolí již byly, zde vybudovali i exotickou oranžerii podle návrhů Johanna Antona Englische. Dalšími opatrovníky sídla byl přiženěný rod Blücher, se kterým se táhnou pověsti o slavných vítězstvích maršála Gebharda Blüchera nad Napoleonem. Údajně se na zámku v Raduni dokonce uchovával i Napoleonův kočár z bitvy u Waterloo. Napoleon měl prý v plánu jej využít jako svou poslední záchranu při útěku z pole.
Největšími klenoty byly elektřina, nainstalována ještě před první světovou válkou, systém topení, který uměl některé místnosti i při venkovních mínusových teplotách vytopit až na 20 °C, a splachovací záchod, jenž ze středověkého zámku udělal moderní panství. Komunistická totalita využila stavbu díky jejímu kvalitnímu zázemí k administrativně - pro kanceláře a školy. Od roku 1984 je považován za významnou památku regionu.
Záhadně zmizelý
Největší bitvě ale zámek přihlížel během druhé světové války. V srpnu roku 1944 byl nad vedlejší vesnicí Vršovice sestřelen jeden z letounů spojeneckých sil, jehož posádka byla buď zajata, zabita, nebo ztracena. Na 22. srpen předposledního roku druhé sv. války pro deník.cz vzpomínal před 14 lety František Stoklasa: „Viděli jsme to celé od začátku. Pozorovali jsme to ve Slavkově na střeše u komína." Sestřelený bombardér měl problémy už od počátku, proto také letěl na dostřel dělostřelectva a nikoliv výše.
Ačkoliv se snažil děla obletět, přece jen se dostal do dosahu a několik střel jej zasáhlo. To ale německým jednotkám nestačilo, když přeživší vyskákali s padáky z postřeleného letounu, začali pálit přímo do nich. Z deseti pasažérů již dva dopadli mrtví k zemi, pět padlo do zajetí, další dva zahynuli po dopadu na zem a poslední byl prohlášen za nezvěstného. Kam se poděl, nikdy nikdo nezjistil, ačkoliv se někteří domnívají, že byl patrně zabit nepřáteli.
Typy na výlet
Národní památník 2. světové války v Hrabyni rozhodně stojí za pozornost
Akce přímo na zámku:
24. srpna dožínková slavnost a hradozámecká noc - otevřeno v noci
Každé úterý v 10:30 a 13:30 - prohlídky s Wandou
Každý čtvrtek v 10:30 a 13:30 - anglické radovánky (hry a aktivity)
Mapa zážitků v zámeckém parku
Výlety v okolí:
Svatojakubská cesta přes Hradec nad Moravicí
Zámek Hradec nad Moravicí
Národní památník 2. světové války v Hrabyni
