Jsou lidé, kteří věří, že svět vznikl v roce 4004 př. n. l. „Je to přece strašně jednoduché, stačí od současnosti odečíst věky starozákonních proroků a dostanete se k číslu, které spočetl Usher,“ řekl kdysi autorovi těchto řádků jeden z českých misionářů, který na misii v Bangladéši působil jako lékař. James Usher spočetl na základě studia Bible přesný rok vzniku Země. To by bylo předtím … prostě nebylo. Jenže jak dokazují fosilie, tak člověk měl své předchůdce, ať už to byl člověk zručný (Homo habilis) nebo vzpřímený (Homo erectus).
Kvíz: Tentokrát se zaměříme na historii člověka. Kolik toho víte o evoluci rodu Homo
Tenhle kvíz je pro znalce.
Homo habilis
Proč právě Afrika
Robert Foley ve své knize Lidé před člověkem napsal, že riftové údolí ve východní Africe není dobrým místem k žití, ale dobrým místem k umírání. „Tedy pokud se chcete stát fosilií,“ tvrdil Foley v narážce na to, že právě tady se našla spousta důkazů o existenci našich předků. „Ze sedmnácti známých druhů hominidů jich pochází patnáct z Afriky,“ píše v knize, která vyšla roku 1995. Od té doby došlo k celé řadě revizí hominidů, nicméně obecně platný závěr, že lidstvo vzešlo z Afriky, je stále platný. Původem jsme vlastně všichni Afričané. A proč právě Afrika? Odpověď tkví v evoluci. Žili tam tvorové z nich se vyvinuli naši předci.
Pokud žili nějací hominidé v tropických pralesích západní Afriky, které fosilizaci zrovna nepřejí, tak jde o jedince, možná celé druhy, kteří se nikdy nedočkají popisu, neboť se jejich zbytky nezachovaly. Zato v riftovém, tektonicky aktivním údolí, kde se pohybují 2 tektonické desky a fosilizační podmínky jsou mnohem příhodnější, se hledá naše minulost zakonzervovaná v podobě zachovalých koster mnohem lépe.
Kdo je to hominid?
Hominidé se vyznačují chůzi po dvou (bipedií), vzpřímeným držením těla a způsobem chůze jaký známe od našeho vlastního druhu. Tím se nejvíce vzdálili od ostatních primátů, byť lidoopi chodit po dvou zvládnou. Stačí se podívat na některý z dokumentů mapující život goril nebo šimpanzů.
Chůze po dvou byla radikální změnou. Tvor měl najednou větší rozhled do krajiny, mohl zbylé končetiny využívat k něčemu jinému, od přenášení kamenů, sběr plodů až po dnešní ťukání do kláves počítače. Dosáhl výš. Jsou ale i důsledky, které laika na první pohled nenapadnou. Hominidé žili v horké Africe, tím, že se postavili „na zadní“ radikálně snížili plochu, která byla vystavena slunečním paprskům.
Podívejte se na dokument věnovaný našemu předkovi jménem Homo habilis.
Kdy jsme se stali lidmi?
„Hominidy – odlišnými od ostatních lidoopů – jsme se stali, když nějaký náš předek, kterého pravděpodobně charakterizovala vzpřímená chůze, vydělil z větve šimpanzů a goril. K tomu došlo dříve než 5 miliony lety. Ale lidmi jsme se stali až tehdy, když jsme získali zřetelnou anatomickou stavbu a chování dnešního člověka. K tomu došlo před 150 000 – 100 000 lety,“ píše Foley.
Související články
Najít odpověď na otázku proč jsme se vlastně vyvinuli, není možné. Zatímco filozofové nad tím mohou marně hloubat celé věky, biologové ví, že evoluce nikam nemíří a nic nesleduje. Nemá cíl a nemá nikdy hotovo. Z toho vyplývá, že nejsme jakýmsi „konečným“ výhonkem evolučního stromu či finálním a veskrze dokonalým konečným produktem. I my se budeme dál vyvíjet. Ostatně nenápadnou změnu lze vidět v každém muzeu lidských kultur.
Lidé minulých staletí byli, jak ukazují zachovalé šaty, menší. S tím, jak mizí hlad a můžeme si dovolit kaloricky bohatší potravu, tak naše postava roste. Tím se mění zatížení kostí, a kostra se pomalu mění. A časem se staneme další položkou na větvičce vývoje rodu Homo.
