Anglicismy a germanismy jsou cizí slova nebo výrazy, které byly do češtiny přejaty z angličtiny a němčiny. Tyto výrazy se v českém jazyce často objevují kvůli historickým, kulturním nebo ekonomickým kontaktům s anglicky a německy mluvícími zeměmi.
Kvíz: Jak jste na tom se znalostí výrazů, které nám pronikly do jazyka?
Člověk si mnohdy ani neuvědomí, kolik cizích výrazů používá. Píšeme emaily, chodíme na biják a fandíme fotbalu. Nebo footballu?
Vlajku Union Jack zná každé dítě
Zatímco germanismy mají v češtině dlouhou historii sahající až do středověku, anglicismy začaly do češtiny výrazněji pronikat až ve 20. století, zejména po druhé světové válce a s rostoucím vlivem globalizace.
Germanismy v češtině jsou běžně zastoupeny v různých oblastech života, od terminologie řemesel až po běžnou mluvu. Například slova jako kšeft (z německého Geschäft, obchod), „štrúdl“ (z německého Strudel, závin) nebo cajk (z německého Zeug, nářadí) jsou dnes pevnou součástí českého lexikonu.
Mnoho z těchto výrazů se do češtiny dostalo prostřednictvím kontaktů s německy mluvícími sousedy, především v době Rakousko-Uherska, kdy němčina hrála významnou roli jako úřední a obchodní jazyk.
Anglicismy, na druhé straně, se do češtiny dostávají zejména prostřednictvím moderních technologií, popkultury a obchodu. Slova jako internet, email, marketing, nebo smartphone jsou příklady anglicismů, které se v češtině často používají bez překladu. V některých případech se anglické výrazy adaptují do českého pravopisu, například džob (z anglického job) nebo manažer (z anglického manager). Tento vliv je zvláště silný v oblastech spojených s moderními technologiemi a médii, kde angličtina dominuje.
Používání anglicismů a germanismů v češtině je předmětem debat mezi lingvisty a veřejností. Zatímco někteří argumentují, že přejímání cizích slov obohacuje jazyk a reflektuje dynamiku moderního světa, jiní se obávají, že nadměrné používání těchto výpůjček může ohrozit čistotu češtiny a vést k zániku původních českých výrazů. Tato diskuse odráží širší téma vlivu globalizace na národní jazyky a kulturní identity.