Mnohým údálosti 19. století a 20. století splývají. Kvízové otázky jsou postavené tak, aby odpověď byla jednoznačná, tedy nejsou vybrány události, které by začaly v jednom století a skončily v druhé. Jednou z takových bylo čínsko "povstání boxerů" (název doslalo podle symbolu zaťaté pěsti), které začalo 2. listopadu 1899 a skonšilo 7. září 1901.
Kvíz: 20. století znáte. Staly se v něm tyto události?
20. století bylo na události velmi bohaté. Ale pozor, některé kvízové otázky patří do 19. století.
Výroba amerických kulometů použitých v 1. světové válce.
Jednou ze zásadních událostí poloviny 19. století, která posunula éru chemie do dalších staletí bylo představení periodické soustavy prvků. Šlo o uspořádání všech chemických prvků v podobě tabulky, ve které jsou prvky seřazeny podle rostoucích protonových čísel, elektronové konfigurace a cyklicky se opakujících podobných chemických vlastností. Dnes nám to přijde jako základní bod celé chemie, ovšem ve své době to byl přelomová záležitost.
Tabulku poprvé publikoval Dmitrij Ivanovič Mendělejev v 1869, který zároveň definoval periodický zákon: Vlastnosti prvků jsou periodickou funkcí jejich atomových vlastností To znamená, že u prvků se pravidelně opakují podobné vlastnosti. Prvky s podobnými vlastnostmi mají stejný počet valenčních elektronů . Na počest 150. výročí publikace periodického zákona prohlásila OSN rok 2019 za Mezinárodní rok periodické tabulky prvků. Zatímco 19. století bylo stoletím páry, 20. století se dá nazvat stoletím atomu.
Nejen, že se začaly rodit atomové bomby, ale stejně tak se lidstvo zaměřilo na mírové využívání jaderné energie. Hezlých příkladem je Česko, které atomové zbraně nemá (v niulosti je tady měl deponované Sovětský svaz), zatímco energii z atomových elektráren využívá a chystá se v tom pokračovat i nadále. Atomové zbraně vyvíjela a stále vyvíjí celá řada mocností.
Test atomové bomby není nic pěkného. A její použití už vůbec ne.
Během poslední fáze druhé světové války v Pacifiku shodily vítězila americká vojska v Pacifiku. Přesto Japonci kladli zuřivý odpor a válka stála další životy a mohla pokračovat dlouhé měsíce, ne-li roky. Proto se Spojené státy rozhodly 6. a 9. srpna 1945 shodit na Japonsko dvě atomové bomby. na japonská města Hirošimu a Nagasaki.
Šlo o extrémně těžké rozhodnutí amerického prezidenta Trumana, kterému bylo jasné množství civilních obětí. Americké armádní letectvo shodilo první pumu (Little Boy) v pondělí ráno 6. srpna 1945. Ta zlikvidovala Hirošimu. Bomba jménem Fat Man vybuchla nad Nagasaki. Doposud se jedná o jediné nasazení jaderných zbraní ve válečném konfliktu.
