Sametová revoluce je ustálený termín pro přelomové období v Československu, které trvalo od 17. listopadu do 29. prosince 1989. Konkrétní událost, která zažehla masivní demonstrace po celé zemi byl brutální zásah složek Veřejné bezpečnosti a Pohotovostního pluku Sboru národní bezpečnosti proti studentům, kteří pořádali pouliční demonstrace k 50. výročí uzavření českých vysokých škol nacisty. Část demonstrujících studentů byla nahnána do úzkého průchodu na Národní třídě a surově zbita.
Kvíz 17. listopad je den, který je ikonou novodobé české historie.Ten by měl zvládnout každý
17. listopadu je státní svátek. Víte, co všechno se k tomuto dni váže?
„O tom, že pluk nebyl jen školou a sloužil též ideologicky a zásahově, svědčí například akce „Pohřeb“. Když 13. března 1977 zemřel prof. Jan Patočka, vydal už dva dny poté z obavy před občanskými nepokoji velitel pluku organizační pokyny k vyčlenění 50 až 100 mužů z 3. a 4. praporu spolu s příslušnou výstrojí a výzbrojí," píše na svém blogu Petr Duchek. Pohotovostní sbor (jejim absolventům se později přezdívalo mlátičky), který měl v bití studentů zásadní roli, byl později zrušen.
Související články
„Dne 24. listopadu 1989 se všichni členové předsednictva ÚV KSČ, které ztratilo podle všeho také podporu Moskvy, vzdali svých funkcí. Novým generálním tajemníkem byl zvolen Karel Urbánek. Centrum moci se v tomto období přesunulo do úřadu federální vlády ve Strakově akademii," píše se v podkladech JSNS (Jeden svět na školách). Ztráta podpory Moskvy, které tehdejší vláda podléhala, byla fatální.
Video vzpomínky.
Demonstrace a slabá pozice Komunistické strany vedla až ke zvolení nového prezidenta, kterým se stal Václav Havel jako kandidát Občanského fóra. Během krátké doby se zněj stal uznávaný politik světového formátu, které mu dostalo nebývalé pocty "standing ovation", tedy potlesku a ovací ve stoje, od amerických zákonodárců ve Washingtonu.
Slovní spojení „sametová revoluce“ odkazuje na nenásilnou podobu přechodu od autoritářského režimu s ústavně zakotvenou vedoucí úlohou komunistické strany k pluralitnímu parlamentnímu modelu vlády, který zůstal dodnes. Dnes nám svobodné volby s množstvím stran a kandidátů přijdou natolik normální a běžné, že se snadno zapomíná, že tomu tak ještě nedávno nebylo.
