Terry Pratchett v nadsázce psal o bohyni vzpříčených zásuvek. Vypadá to bizarně, ale řecký a římský panteon bohyň měl svou bohyni na kde co.
Když přijde na řecké a římské bohyně, můžeme si je představit jako hvězdy božské reality show. Na jedné straně máme Řecko s jeho Olympem, plným intrik, lásky a dramatu. Tam kraluje Héra, která má na starosti manželství a zajišťuje, aby si Zeus, její nevěrný manžel, pamatoval, kdo je doma šéfem.
Kvíz: Bohy asi znáte. Ale jak jste na tom s bohyněmi? Některé vás asi zaskočí
Bohyně měly na starosti nejrůznější parametry lidského života. Od lásky po nenávist. Byly žárlivé a svárlivé. Co o nich víte?
Řecká Aténa
Mezi jejími věčnými pokusy udržet božský manželský svazek pohromadě, bojuje Athéna, bohyně moudrosti, s věčnými bolestmi hlavy – co jiného také čekat, když jste se narodili přímo z Diovy hlavy? Ano, porod z hlavy je jedna z verzí jejího zrození.
Na druhé straně máme římské kolegyně, které se rády zrcadlí ve svých řeckých protějšcích, ale s římským šarmem. Římská bohyně Juno, ekvivalent Héry, je neméně úzkostlivá ohledně svého manžela Jupitera, který si také myslí, že je mistr světa v romanci. Obecně u starého Řecka a Říma platí, že bohové jsou velcí nevěrníci. Zatímco Athéna vede války s mečem, Minerva dává přednost debatám a filozofickým diskuzím – prostě římská varianta intelektuálního boje.
Ale co by to bylo za božský koutek bez bohyně lásky? Řecká Afrodita a římská Venuše jsou proslulé svou krásou a schopností přivodit, aby se i kámen zamiloval. Afrodita měla slabost pro krásné chlapíky jako Adonis, zatímco Venuše, známá svou ladnou postavou a o něco zálibou ve výzdobě, raději používala své schopnosti k mírovým účelům.
