Lewotobi vlastně není až tak výjimečná. Je jednou z mnoha desítek činných sopek v Indonésii. Přesto přitahuje pozornost vědců. Jde totiž o dvojitou sopku, která má dva vrcholy, stratovulkány Lewotobi Laki-laki (samec) a Lewotobi Perempuan (samice) ve výškách od 1520 do 1703 metrů.
Aktivnější Lewotobi Laki-laki je asi 2,1 km severozápadně od vyššího Lewotobi Perempuan. Od 23. prosince 2023 v něm probíhají erupce, které už vyhnaly tisíce lidí. 4. listopadu 2024 sopka vychrlila roztavené magma na několik vesnic vzdálených asi čtyři kilometry, zabíjela a ničila domy.
Související články
Výbuch postihl více než 10 000 lidí v deseti vesnicích a přinutil na 4500 vesničanů opustit svá obydlí. Zemřelo nejméně devět osob a 64 dalších bylo zraněno. Erupce zničila na ostrově sedm škol, téměř dvě desítky domů a klášter. Většinu budov zapálil žhavý popílek. Kvůli vysoké aktivitě sopky Centrum pro vulkanologii a zmírňování geologického nebezpečí v Indonésii doporučilo, aby byli tamní obyvatelé evakuováni v poloměru sedm km kolem vulkánu.
Lidé pokrytí prachem
Videozáznam sdílený s BBC News očitými svědky ukázal lidi pokryté sopečným popelem, sprchy kamenů a hořící domy. Mluvčí indonéské agentury pro katastrofy varoval před následnými potenciálními bleskovými povodněmi a studenými lávovými proudy. Místní vláda vyhlásila stav nouze na dalších 58 dní.
Situace je natolik vážná, že Indonéský úřad pro zvládání katastrof zvažuje vybrat bezpečnější oblasti, kam by se mohlo přibližně 16 000 obyvatel natrvalo přestěhovat. Operace by měla zabrat šest měsíců a každá rodina, která bude čekat na nový dům, dostane kompenzaci 500 000 rupií (necelých 750 korun) měsíčně.
Sopečné aktivity jsou v Indonésii velmi časté, protože se země nachází na Pacifickém ohnivém kruhu, kde jsou zemětřesení a aktivity sopek relativně běžné. Už letos v lednu úřady evakuovaly asi 6500 lidí poté, co Lewotobi Laki Laki začala vybuchovat a chrlit hustá mračna. Uzavřely i ostrovní letiště Fransiskus Xaverius Seda. Událost se tehdy naštěstí obešla bez obětí.
Indonésie a Island
Podle worlddata.info je ze 128 sopek v Indonésii 80 považováno za stále aktivních. Kromě toho existuje pět aktivních podmořských sopek. Asi pět milionů lidí žije v nebezpečných zónách. Mnoho komunit je však zároveň blízko sopek záměrně, protože ty často napomáhají vzniku úrodné půdy.
I takhle to může vypadat, když vybuchne Lewotobi.
Geografii Indonésie dominují sopky, které se tvoří kvůli nestabilním zónám mezi euroasijskou a indoaustralskou deskou. Erupce v oblasti Indonésie zároveň patří a patřily k nejsilnějším na světě. Některé byly zcela pozoruhodné. Například Krakatoa pro globální účinky v roce 1883, jezero Toba Caldera pro supervulkanickou erupci odhadovanou před 74 000 lety, která zavinila šest let sopečné zimy.
Nebo Mount Tambora, která byla podle všeho nejnásilnější erupcí zaznamenanou v historii. Stalo se to v roce v roce 1815 na ostrově Sumbawa (jen asi 1000 km od sopky Lewotobi), 11000 lidí zahynulo, výbuch byl slyšet až ve vzdálenosti 2600 km a průměr kráteru je dnes sedm kilometrů.
Druhou nejaktivnější oblastí sopek je Island, kde je dnes asi 30 aktivních vulkánů. V paměti všech je aktivita sopky Eyjafjallajökull, která v roce 2010 paralyzovala dokonce leteckou dopravu. Další sopka řádila letos u městečka Grindavik na jihozápadě ostrova, kde láva ohrožovala i domy.
Text: Petr Pravda
